597

БИБЛИОГРАФИЯ



Библиография ко второму тому «Истории всемирной литературы» составлена и построена по тем же принципам, что и библиография к первому тому.

В связи с тем, что разделы, посвященные средневековым литературам Западной Европы, подразделяются в томе не по национальному, а по типологическому принципу, вслед за общими работами о литературных проблемах западного Средневековья приводятся справочные и общие работы, относящиеся к отдельным национальным литературам, которые «начинаются» в этом томе, — французской, немецкой, скандинавским, английской и т. д.

Библиография составлена Научно-библиографическим отделом и Комплексным отделом Азии и Африки Всесоюзной Государственной библиотеки иностранной литературы под наблюдением В. Т. Данченко и Ю. А. Вознесенской по литературам зарубежных стран и по общей библиографии к тому (в этой работе принимали участие: Г. М. Агеева, В. П. Алексеев, А. А. Волгина, В. Г. Гинько, И. К. Глаголева, В. Т. Данченко, Б. А. Ерхов, А. М. Кайгородов, И. Л. Курант, Г. И. Лещинская, Л. П. Лихачева, Е. Г. Михайловская, Ю. А. Рознатовская, А. С. Ройтенбурд, Н. М. Сафарова, И. В. Токсина, Ю. Г. Фридштейн, И. А. Шмелькова); В. Б. Черкасским под редакцией В. А. Либман — по русской литературе, институтами литературы и языка академий наук Азербайджанской ССР, Армянской ССР, Грузинской ССР, Таджикской ССР под редакцией В. Б. Черкасского — по литературам народов СССР.

ОБЩИЕ РАБОТЫ

ПРОИЗВЕДЕНИЯ ОСНОВОПОЛОЖНИКОВ МАРКСИЗМА-ЛЕНИНИЗМА

Маркс К. Конспект книги Ф. Бутервека «История французской поэзии и красноречия». Вступ. ст., пер. и публ. Г. М. Фридлендера. — Изв. АН СССР. ОЛЯ, 1968, т. 27, вып. 3, с. 192—206.

Маркс К. Хронологические выписки... Запад во время последних крестовых походов. — Арх. Маркса и Энгельса, т. 5, с. 232—267.

Энгельс Ф. Дебаты по польскому вопросу во Франкфурте. — Маркс К., Энгельс Ф. Соч. 2-е изд., т. 5, с. 335—388.

Энгельс Ф. Заметка для предисловия к сборнику ирландских песен. — Маркс К., Энгельс Ф. Соч. 2-е изд., т. 16, с. 525—526.

Энгельс Ф. История Ирландии. — Маркс К., Энгельс Ф. Соч. 2-е изд., т. 16, с. 479—522.

Энгельс Ф. [О Франции в эпоху феодализма]. Выписки из «Истории Франции» Мартена. — Арх. Маркса и Энгельса, т. 10, с. 279—302.

Энгельс Ф. План второй главы и фрагменты к работе «История Ирландии». — Арх. Маркса и Энгельса, т. 10, с. 100—106.

Энгельс Ф. Происхождение семьи, частной собственности и государства. — Маркс К., Энгельс Ф. Соч. 2-е изд., т. 21, с. 23—178.

Ф. Энгельс — К. Марксу. 20 июня 1860 г. — Маркс К., Энгельс Ф. Соч. 2-е изд., т. 30, с. 51—53.

Ф. Энгельс — К. Марксу. 15 июня 1865 г. — Маркс К., Энгельс Ф. Соч. 2-е изд., т. 31, с. 107—109.

СПРАВОЧНЫЕ ИЗДАНИЯ

Гельфанд Н. В. Литература средних веков. Западная Европа. Византия: Указатель работ, изданных на русском языке, 1917—1975. — М., 1978.

История средних веков: Библиогр. указ. лит., изданной в СССР. Т. 1, 1918—1957 / Под. ред. К. Р. Симона, Э. А. Нерсесовой. — М., 1968.

Il pensiero medievale. Orientamenti bibliografici / А сига di C. Vasoli. — Bari, 1971.

Tubach F. C. Index exemplorum: A handbook of medieval religious tales. — Helsinki, 1969.

РАБОТЫ ОБЩЕГО ХАРАКТЕРА

Бицилли П. Элементы средневековой культуры. — Одесса, 1919.

Вайнштейн О. Л. Западноевропейская средневековая историография. — М.; Л., 1964.

Вайнштейн О. Л. История советской медиевистики, 1917—1966. — Л., 1968.

Гуревич А. Я. Категории средневековой культуры. — М., 1972.

Гутнова Е. В. Историография истории Средних веков (середина XIX в. — 1917 г.). — М., 1974.

Жирмунский В. М. Народный героический эпос: Сравнительно-исторические очерки. — М.; Л., 1962.

Из истории культуры средних веков и Возрождения / Отв. ред. В. А. Карпушин. — М., 1976.

История зарубежной литературы: Средние века. Возрождение / М. П. Алексеев и др. — 3-е изд. — М., 1978.

История средних веков: В 2-х т. / Под общ. ред. С. Д. Сказкина. — 2-е изд., перераб. — М., 1977.

Карсавин Л. П. Культура средних веков. — М., 1918.

Конрад Н. И. Запад и Восток: Статьи. — 2-е изд., испр. и доп. — М., 1972.

Косминский Е. А. Историография средних веков. V в. — середина XIX в.: Лекции / Под ред. С. Д. Сказкина и др. — М., 1963.

Люблинская А. Д. Источниковедение истории средних веков. — Л., 1955.

Мелетинский Е. М. Происхождение героического эпоса. Ранние формы и архаические памятники. — М., 1963.

Мелетинский Е. М. Средневековый роман: Происхождение и классические формы. — М., 1983.

Петрушевский Д. И. Очерки из истории средневекового общества и государства. — М., 1922.

Соколов В. В. Средневековая философия. — М., 1979,

Стеблин-Каменский М. И. Историческая поэтика. — Л., 1978.

598

Типология и взаимосвязи средневековых литератур Востока и Запада / Отв. ред. Б. Л. Рифтин. — М., 1974.

Художественный язык Средневековья / Отв. ред. В. А. Карпушин. — М., 1982.

Чалоян В. К. Восток — Запад: Преемственность в философии антич. и средневекового общества. — 2-е изд., испр. и доп. — М., 1979.

Эйкен Г. История и система средневекового миросозерцания / Пер. В. Н. Линд; Вступ. ст. И. М. Гревса. — СПб., 1907.

Altheim F. Literatur und Gesellschaft im ausgehenden Altertum: In 2 Bd. — Halle / Saale, 1948—1950.

Artz F. B. The mind of the middle ages. A. D. 200—1500: An historical survey. — N. Y., 1953.

Bruyne E. de. Etudes d’esthétique médiévale: En 3 vol. — Bruges, 1946.

Cox G. W. The mythology of the Aryan nations: In 2 vol. — L., 1870.

Duby G. Le temps des cathédrales: L’art et la société 980—1420. — P., 1976.

Gilson E. N. La philosophie au Moyen Age: des origines patristiques à la fin du XIV siècle. — 2me éd. — P., 1962.

Jackson W. T. H. The literature of the middle ages. — N. Y., 1960.

Lasater A. E. Spain to England: A comparative study of Arabic, European and English literature of the Middle Ages. — Jackson, 1974.

Lehmann P. Erforschung des Mittelalters. Ausgewählte Abhandlungen und Autsätze: In 5 Bd. — Stuttgart, 1959—1962.

The Mediaeval world / Gen. eds. D. Daiches, A. Thorlby. — L., 1973.

The Middle Ages / Ed. W. F. Bolton. L., 1970.

Moss N. S. L. B. The birth of the Middle Ages (395—814). — L., 1937.

Patch H. R. The other world. According to descriptions in mediaeval literature. — Cambridge (Mass.), 1950.

Perroy E. Le Moyen Age; l’expansion de l’Orient et la naissance de la civilisation occidentale. — P., 1955.

Reinhard J. R. Mediaeval pageant. — N. Y., 1970.

Taylor H. O. The classical heritage of the Middle Ages. — N. Y., 1957.

Taylor H. O. The Mediaeval mind. A history of the development of thought and emotion in the Middle Ages: In 2 vol. — 3rd ed. — L., 1920.

Vanni Rovighi S. Studi di filosofia medioevale: In 2 vol. — Milano, 1978.

Vasoli C. La filosofia medioevale. — Milano, 1961.

Watt W. M. Influence of Islam on mediaeval Europe. — Edinburgh, 1972. (Рус. пер.: Уотт У. М. Влияние ислама на средневековую Европу / Отв. ред. и авт. А. В. Сагадеев; Пер. с англ. С. А. Шуйского. М., 1976).

Wulf M. de. Histoire de la philosophie médiévale: En 3 vol. — Louvain, 1934—1947.

I—IV. ЛИТЕРАТУРЫ ЮЖНОЙ И ЮГО-ВОСТОЧНОЙ, ВОСТОЧНОЙ И ЮГО-ВОСТОЧНОЙ, ЦЕНТРАЛЬНОЙ АЗИИ, БЛИЖНЕГО ВОСТОКА И СРЕДНЕЙ АЗИИ

РАБОТЫ ОБЩЕГО ХАРАКТЕРА

Бертельс К. Э. Роман об Александре и его главные версии на Востоке. — М.; Л., 1948.

Брагинский И. С. Проблемы востоковедения: актуальные вопросы восточного литературоведения. — М., 1974.

Восточная поэтика: Специфика художественного образа. — М., 1983.

Генезис романа в литературах Азии и Африки: Национальные истока жанра / Отв. ред. П. А. Гринцер, Н. И. Никулин. — М., 1980.

Идеи гуманизма в литературах Востока. — М., 1967.

История стран Азии и Африки в средние века. — М., 1968.

Классическая литература Востока / Отв. ред. А. М. Шойтов. — М., 1972.

Литература Востока: (Сб. ст.). — М., 1969.

Литература Востока в средние века: В 2-х т. / Под ред. Н. И. Конрада и др. — М., 1970.

Проблемы периодизации истории литератур народов Востока. — М., 1968.

Проблемы теории литературы и эстетики в странах Востока. — М., 1964.

Dictionary of Oriental literatures / Gen. ed. Jaroslav Prušek. — L., 1974. Vol. 1—3.

Literatures of the East. A survey / Ed. E. B. Ceadel. — N. Y., 1959.

I. ЛИТЕРАТУРЫ ЮЖНОЙ И ЮГО-ВОСТОЧНОЙ АЗИИ

Глава первая
КЛАССИЧЕСКАЯ ДРЕВНЕИНДИЙСКАЯ ЛИТЕРАТУРА
(см. также соответствующую библиографию к т. I)

Renou L. Les littératures de l’Inde. — P., 1951.

Sternbach L. Bibliography on Dharma and Artha in ancient and medieval India. — Wiesbaden, 1973.

Sternbach L. A descriptive catalogue of poets quoted in Sanskrit anthologies and inscription. — Wiesbaden, 1968. Vol. 1, 2.

Глава вторая
ФОРМИРОВАНИЕ СРЕДНЕВЕКОВЫХ ИНДИЙСКИХ ЛИТЕРАТУР

Алиханова Ю. М. Дхваньялока Анандавардханы и его учение о поэзии. — В кн.: Анандавардхана. Дхваньялока («Свет дхвани»). — М., 1974, с. 13—60.

Алиханова Ю. Классический театр Индии. — В кн.: Классическая драма Востока. — М., 1976, с. 7—22.

Алиханова Ю., Вертоградова В. Предисловие. — В кн.: Индийская лирика II—X веков: Пер. с пракрита и санскрита. — М., 1978, с. 3—60.

Баранников А. П. Индийская филология. Литературоведение. — М., 1959.

Волкова О. Ф. Предисловие. — В кн.: Арья Шура. Гирлянда джатак или Сказания о подвигах Бодхисаттвы. — М., 1962, с. 5—24.

Воробьев-Десятовский В. С. Предисловие. — В кн.: Шудрака. Глиняная повозка. — М., 1956, с. 5—20.

Гринцер П. А. Бхаса. — М., 1979.

Гринцер П. А. Древнеиндийская проза: Обрамленная повесть. — М., 1963.

Гринцер П. А. Предисловие. — В кн.: Сомадева. Повесть о царе Удаяне. Пять книг из «Океана сказаний». — М., 1967, с. 5—19.

Гринцер П. А. Санскритская обрамленная повесть. — В кн.: Индийская средневековая повествовательная проза. — М., 1982, с. 3—20.

599

Захарьин Б. Калидаса и его творчество. — В кн.: Калидаса. Избранное. Драмы и поэмы. — М., 1973, с. 5.

Иванов В. В. Панчатантра. — В кн.: Панчатантра: Пер. с санскрита. — М., 1958, с. 307—323.

Ильин Г. Ф. Предисловие. — В кн.: Законы Ману. — М., 1960, с. 5—17.

История индийских литератур /Под ред. Нагендры/. — М., 1964.

Кальянов В. И. «Артхашастра» — важнейший памятник индийской культуры. — В кн.: Артхашастра, или Наука политики: Пер. с санскрита. — М.: Л., 1959, с. 501—537.

Кальянов В. И., Эрман В. Г. Калидаса: Очерк творчества. — М., 1958.

Луния Б. Н. История индийской культуры с древних времен до наших дней. — М., 1960.

Мифы Древней Индии / Лит. излож. В. Г. Эрмана, Э. Н. Темкина. — М., 1975.

Неру Д. Открытие Индии. — М., 1955.

Радхакришнан С. Индийская философия. — М., 1957. Т. 2.

Серебряков И. Д. Бхартрихари. — М., 1983.

Серебряков И. Д. Литературный процесс в Индии (VII—XIII века). — М., 1979.

Серебряков И. Д. О «Шатакатраям» и ее авторе. — В кн.: Бхартрихари. Шатакатраям. — М., 1979, с. 3—60.

Серебряков И. Д. Об «Океане сказаний» и его авторе. — В кн.: Сомадева. Океан сказаний: Избранные повести и рассказы. — М., 1982, с. 485—502.

Серебряков И. Д. Памятники кашмирской санскритоязычной литературной общности VII—XIII вв. — М., 1982.

Серебряный С. С. Классическая поэзия Индии. — В кн.: Классическая поэзия Индии, Китая, Кореи, Вьетнама, Японии. — М., 1977, с. 7—24.

Темкин Э. Н. Мировоззрение Бхамахи и датировка его трактата «Кавьяланкара». — М., 1975.

Эрман В. Г. Вишакхадатта и его драма «Перстень Ракшасы». — В кн.: Вишакхадатта. Мудраракшаса, или Перстень Ракшасы. — М., 1958, с. 123—146.

Эрман В. Г. Калидаса. — М., 1976.

Benfey T. Pantschatantra. Fünf Bücher indischer Fabeln, Märchen und Erzählungen. — Leipzig, 1859. Bd. 1, 2.

Bhatt G. K. Preface to the Mrechakatika. — Ahmedabad, 1953.

Bhatt S. G. Drama in ancient India. — New Delhi, 1961.

Botto O. Letteratura classica dell’India antica. — Roma, 1964.

Chaitanya K. A new history of Sanskrit literature. — Bombay (a. o.), 1962.

Chaitanya K. Sanskrit poetics: A critical and comparative study. — L., 1965.

Chand Hari. Kalidāsa et l’art poétique de l’Inde. — P., 1917.

Dasgupta S. N., De S. K. A history of Sanskrit literature. Classical period. — 2nd ed. — Calcutta, 1962. Vol. 1.

De S. K. Aspects of Sanskrit literature. — Calcutta, 1959.

De S. K. History of Sanskrit poetics. — 2nd ed. — Calcutta, 1960. Vol. 1, 2.

Gonda J. Medieval religious literature in Sanskrit. (A history of Indian literature. Vol. II. Fasc. 1). — Wiesbaden, 1977.

Gerow E. Indian poetics. (A history of Indian literature. Vol. V. Fasc. 3). — Wiesbaden, 1977.

Hertel J. Das Pañcatantra, seine Geschichte und seine Verbreitung. — Leipzig; Berlin, 1914.

The hislory and culture of the Indian people. — 2nd ed. — Bombay, 1960—1964. Vol. III—V.

Ingalls D. H. H. General introduction. — In: An anthology ot Sanskrit court poetry. Vidyakara’s Subhās?itaratnākos?a. — Cambridge (Mass.), 1965, p. 1—47.

Jain J. C. History of Prakrit literature (from 500 B. C. to 1800 A. D.). — Varanasi, 1961.

Keith A. B. A history of Sanskrit literature. — Oxford, 1957.

Keith A. B. The Sanskrit drama in its origin, development, theory and practice. — Oxford, 1954.

Kretzschmar L. Bhavabhūti, der Dichter des «Dharma». — Halle, 1938.

Krishnamachariar M. History of classical Sanskrit literature. — Delhi, 1970.

Kunhan Raja. Survey of Sanskrit literature. — Delhi; Patna; Varanasi, 1962.

Nariman G. K. Literary history of Sanskrit buddhism. — Bombay, 1923.

Pandey K. C. Comparative aesthetics. Varanasi, 1959. Vol. 1: Indian aesthetics.

Raghavan V. Indian heritage. — Bangalore, 1950.

Ruben W. Kālidāsa: Die menschliche Bedeutung seiner Werke. — B., 1956.

Sharma N. Bānabhatta: A literary study. — Delhi, 1968.

Shekhar J. Sanskrit drama: its origin and decline. — Leiden, 1960.

Sternbach L. The Hitopadesa and its sources. — New Haven, 1960.

Sternbach L. Subhāsita: Gnomic and didactic literature. (A history of Indian lilerature. Vol. IV. Fasc. 1). — Wiesbaden, 1974.

Upadhyaya R. Sanskrit and Prakrit mahakavyas. — Sangar, 1962.

Venkatakrishna Rao U. A handbook of classical sanskrit literature. — Bombay (a. o.), 1967.

Warder A. K. Indian kāvya literature. Vol. 1—3. — Delhi (a. o.), 1972—1977.

Wells H. W. The classical drama of India. — Bombay, 1963.

Winternitz M. Geschichte der indischen Literatur. — Leipzig. 1920. Bd. 3.

ТАМИЛЬСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Hart G. L. The relation between Tamil and Classical Sanskrit literature (A history of Indian literature. Vol. X. Fasc. 2). — Wiesbaden, 1976.

Kailasapathy K. Tamil heroic poetry. — Oxford, 1968.

Somasundaram Pillai J. Two thousand years of Tamil literature. — Madras, 1959.

Somasundaram Pillai J. A history of Tamil literature from the earliest times to 600 A. D. — Annamalainagar, 1965.

Vaiyapuri Pillai S. History of Tamil language and literature. — Madras, 1956.

Varadachari K. C. Alvārs of South India. — Bombay, 1966.

Zvelebil K. Tamil literature. — Leipzig; Köln, 1975.

Глава третья
ДРЕВНЯЯ ЯВАНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Парникель В. Б. Введение в литературную историю Нусантары IX—XIX вв. — М., 1980.

De Ardjuna Wiwaha. — Bijdragen tot de Taal-, Land- en Volkenkunde van Nederlandsch — Indië, — s-Gravenhage, 1926.

Pigeaud Th. Literature of Java. Catalogue raisonnée of Javanese manuscripts in the library of the University of Leiden and other public collections in the Nederlands. — The Hague, 1967—1970. Vol. 1—3.

Poerbatjaraka, P. M. Ng. Kepustakaan Djawa. — Djakarta, 1957.

Seno-Sastroamidjojo A. Ardjuna Wiwaha.-Djakarta,1963.

Zoetmulder P. J. Kalangwan. A survey of Old Javanese literature. — The Hague, 1974.

600

II. ЛИТЕРАТУРЫ ВОСТОЧНОЙ И ЮГО-ВОСТОЧНОЙ АЗИИ

Глава первая
КИТАЙСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Алексеев В. М. Китайская поэма о поэте. Стансы Сыкун Ту: Пер. и исслед. — Пг., 1916.

Бежин Л. Е. Се Линь-юнь. — М., 1980.

Бяньвэнь о воздаянии за милости: В 2-х т./Публ., исслед., пер. с кит., коммент. и табл. Л. Н. Меньшикова; Граммат. очерк и словарь И. Т. Зограф. — М., 1972.

Бяньвэнь о Вэймоцзе; Бяньвэнь «Десять благих знамений» / Изд. текста, предисл., пер. и коммент. Л. Н. Меньшикова. — М., 1963.

Голыгина К. И. Анализ жанровой формы китайской бессюжетной прозы «гувэнь». — Народы Азии и Африки, 1973, № 4, с. 136—142.

Голыгина К. И. Новелла средневекового Китая: Истоки сюжетов и их эволюция, VIII—XIV вв. — М., 1980.

Желоховцев А. Н. Хуабэнь — городская повесть средневекового Китая: Некоторые проблемы происхождения и жанра. — М., 1969.

Лу Ю. Поездка в Шу / Пер., коммент. и послесл. Е. А. Серебрякова. — Л., 1968.

Малявин В. В. Жуань Цзи. — М., 1978.

Петров А. А. Ван Би (226—249): Из истории китайской философии. — М.; Л., 1936.

Серебряков Е. А. Ду Фу (717—770): Критико-биогр. очерк. — М., 1958.

Серебряков Е. А. Китайская поэзия X—XI веков: Жанры ши и цы. — Л., 1979.

Серебряков Е. А. Лу Ю: Жизнь и творчество. — Л., 1973.

Серебряков Е. А. Путевой дневник «Юйи чжн» известного сунского литератора Оуян Сю (1007—1072). — В кн.: Вопросы филологии стран Азии и Африки. — Л., 1973, вып. 2, с. 166—179.

Фишман О. Л. Ли Бо: Жизнь и творчество. — М., 1958.

Флуг К. К. История китайской печатной книги Сунской эпохи X—XIII вв. — М.; Л., 1959.

Черкасский Л. Е. Поэзия Цао Чжи. — М., 1963.

Эйдлин Л. З. Тао Юань-мин и его стихотворения. — М., 1967.

Эйдлин Л. З. К истории развития китайской литературы в III—XIII веках. — В кн.: Изучение китайской литературы в СССР. — М., 1973, с. 349—381.

Эйдлин Л. З. Танская поэзия: Очерк. — В кн.: Литература народов Востока. — М., 1970, с. 130—174.

Chan M. Као Shih. — Boston, 1978.

Cheng Chi-hsien. Analyse formelle de l’oeuvre poétique d’un auteur des Tang: Zhang Ruo-xu. — P., 1970.

Davis A. R. Tu Fu. — N. Y., 1971.

Feifel E. Po Chii-i as a Censor. — P., 1961.

Holzman D. La vie et la pensée de Hi K’ang. — Leiden, 1957.

Holzman D. Poetry and politics: The life and works of Zuan Chi. — Cambridge, 1976.

Hung W. Tu Fu, China’s greatest poet. — N. Y., 1969.

Idema W. L. Chinese vernacular fiction. The formative period. — Leiden, 1974.

Jung A. C. Y. Palandri, Yüan Chen. — Boston, 1977.

Kotzenberg H. Der Dichter Pao Chao (d. 466): Untersuchung und Werk. — Bonn, 1970.

Kubin W. Das lyrische Werk des Tu Mu (803—852). — Wiesbaden,1976.

Leimbigler P. Mei Yao-chen (1002—1060). Versuch einer literarischen und politischen Deutung. — Wiesbaden, 1970.

Lin Shuen-fu. The transformation of the Chinese lyrical tradition: Chiang K’uei and Southern Sung Tz’u poetry. — Princeton, 1978.

Liu James J. Y. Major lyricists of the northern Sung, A. D. 960—1126. — Princeton, 1974.

Liu James J. Y. The poetry of Li Sliang-yin ninth-century baroque Chinese poet. — Chicago; London, 1969.

Marney J. Liang Chien-wen ti. — N. Y., 1977.

Nielson Thomas. The Tang poet-monk Chiao-jan — Tempe, 1972.

Nielson T. P. The T’ang poet Wei Ying-wu and his poetry: Thesis. — Wash., 1969.

Nienhauser W. Liu Tsung-yüan. — N. Y., 1973.

Owen S. The poetry of Meng Chiao and Han Yü. — New Haven, 1975.

Owen S. The poetry of the early T’ang. — New Haven, 1977.

Schafer Ed. H. The divine woman: dragon ladies and rain maidens in T’ang literature. — Berkeley etc., 1973.

Schmidt J. D. Yang Wan-li. — Boston, 1976.

Schulte W. Ts’ao P’i (187—226). Leben und Dichtungen. — Bonn, 1973.

Straughair A. Chang Hua: a statesman — poet of the Western China dynasty. — Canberra, 1973.

Tökei F. Genre theory of China in the 3rd — 6th centuries. Liu Hsieh’s theory on poetic genres. — Bp., 1971.

Wu John C. H. The four seasons of T’ang poetry. — Rutland; Tokyo, 1972.

Zbikowski T. Early nan-hsi plays of the Southern Sung period. — W-wa, 1974.

Yoshikawa Köjiro. An introduction to Sung poetry / Transl. by Burton Watson. — Cambridge (Mass.), 1967.

Ван Ши-и. Бай Цзюй-и яньцзю. — Шанхай, 1954.

Ван Ши-цзин. Тандай ши гэ. — Пекин, 1959.

Ван Юань-хуа. «Вэнь синь дяо лун» чуаньцзо лунь. Шанхай, 1979.

Ван Юнь-си дэн. Ли Бай яньцзю. — Пекин, 1962.

Ван Яо. Чжун гу вэньсюэ ши лунь цзи. — Шанхай, 1956.

Вэй Цзинь Наньбэйчао вэньсюэ ши цанькао цзыляо: В 2-х т. — Пекин, 1962.

Вэнь И-до. Тан ши цза лунь. — Пекин, 1957.

«Вэньсинь дяолун» яньцзю луньвэнь цзи. — Тайбэй, 1975.

Го Мо-жо. Ли Бай юй Ду Фу. — Пекин, 1971.

Дуньхуан бяньвэнь луньвэнь лу, Чжоу Шао-лян, Бай Хуа-вэнь бянь: в 2-х т. Шанхай, 1982.

Линь Гэн. Шижэнь ли Бай. — Шанхай, 1954.

Лю Е-цю. Вэй Цзинь Наньбэйчао сяошо. — Шанхай, 1962.

Лю Кай-ян. Тан ши луньвэнь цзи. — Шанхай, 1961.

Лю Сюэ, Юй Шу-чэн. Ли Шан-инь. — Пекин. 1980.

Сюй Вэнь-юй. Тан ши цзун лунь. — Пекин, 1929.

Тан ши яньцзю луньвэнь цзи. — Пекин, 1959.

У Чжи-да. Тан жэнь чуаньци. — Шанхай, 1981.

Фу Гэн-шэн. Ду Фу ши лунь. — Шанхай, 1956.

Ху Го-жуй. Вэй, Цзинь, Наньбэйчао вэньсюэ ши. — Шанхай,1980.

Ху Пу-ань, Ху Хуай-чэнь. Тан дай вэньсюэ. — Шанхай, 1931.

Ху Юнь-и. Сун цы яньцзю. — Шанхай, 1928.

Ху Юнь-и. Тандай-ды чжаньчжэн вэньсюэ. — Шанхай, 1927.

Ци Чжи-пин. Лу Ю чжуань лунь. — Шанхай, 1958.

Цю Чжэнь-цзин. Дуньхуан бяньвэнь шулунь. — Тайбэй, 1970.

Цянь Хань-фу. Тан Сун гувэнь юньдун. — Пекин, 1962.

Чжан Си-хоу. Дуньхуан вэньсюэ. — Шанхай, 1980.

Чжан Цзянь. Оуян Сю чжи ши вэнь цзи вэньсюэ пинлунь. — Тайбэй, 1973.

Чжань Ин. Ли Бай ши лунь цун. — Пекин, 1957.

Чжуан Инь. Хуабэнь сецзы хуэйшо. — Тайбэй, 1965.

Чэнь Жу-хэн. Сундай шошу ши. — Шанхай, 1979.

601

Чэн И-чжун. Сун Юань хуабэнь. — Пекин, 1980.

Чэнь Цзы-чжань. Тандай вэньсюэ ши. — Чунцин, 1944.

Чэнь Чжун-фань. Хань Вэй Лючао вэньсюэ. — Шанхай, 1931.

Юэ Хэн-цзюнь. Сундай хуабэнь яньцзю. — Тайбэй, 1969.

Ян Инь-шэнь. Удай вэньсюэ. — Шанхай, 1935.

Ами Юдзи. Тюгоку тюсэй бунгаку кэнкю. — Токио, 1960.

Ёсикава Кодзиро. Сан коку си дзицу року. — Токио, 1962.

Глава вторая
КОРЕЙСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Елисеев Д. Д. Корейская средневековая литература пхэсоль: Некоторые пробл. происхождения и жанра. — М., 1968.

Елисеев Д. Д. Новелла корейского средневековья: (Эволюция жанра). — М., 1977.

Еременко Л., Иванова В. Корейская литература: Крат. очерк. — М., 1964.

Ким Бусик. Самгук саги / Изд. текста, пер., вступ. ст. и коммент. М. Н. Пака. — М., 1959.

Корейская литература: Сб. ст. / Ред. кол.: Б. К. Пашков и др. М., 1959.

Никитина М. И. Древняя корейская поэзия в связи с ритуалом и мифом. — М., 1982.

Никитина М. И., Троцевич А. Ф. Очерки истории корейской литературы до XIV в. — М., 1969.

Никитина М. И., Троцевич А. Ф. Периодизация средневековой корейской литературы. — Народы Азии и Африки, 1964, № 1, с.106—118.

Eckard A. Geschichte der koreanischen Literatur. — Stuttgart etc.: Kohlhammer, 1968. — (Sprache und Literatur, 28).

Mucciolo M. La letteratura giapponese: La letteratura coreana. — [Firenze]; [Milano, 1969].

Ким Xa Mён. Ури нара кочон мунхак. — Пхеньян, 1959.

Кочон чаккарон. т. 1. — Пхеньян, 1958.

Хён Чон Хо. Чосон сигаы чоннюва чаксипобе тэхан сачок кочхаль. — Пхеньян, 1963.

Хон Ги Мун. Чосон синхава ёнбу. — Пхеньян, 1964.

Чон Нель My. Хянга ёнгу. — Пхеньян, 1965.

Чосон мунхак тхонса. Пхеньян, 1959. Т. 1.

Глава третья
ВЬЕТНАМСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Никулин Н. И. Вьетнамская литература: Крат. очерк. —  М., 1971.

Никулин Н. И. Вьетнамская литература: От средних веков к новому времени, X—XIX вв. — М., 1977.

Никулин Н. И. Эпические сказания народа эдэ. — В кн.: Сказания вьетнамских гор. — М., 1970, с. 5—19.

Durand M. M., Nguyen Tran Huan. Introduction à la littérature vietnamienne. — Paris, 1969.

Cordier G. Etudes sur la littérature annamite. — Saigon, 1933.

Nguyen Khac Vien. Aperçu sur la littérature vietnamienne. — Hanoi, 1976.

Bui Van Nguyen, Ha Minh Duc. Cac the tho ca va su phat trien cua hinh thuc tho ca trong van hoc Vietnam. — Ha-noi, 1969.

Cao Hay Dinh. Tim hieu tien trinh van hoc dan gian Viet-nam. — Ha-noi, 1974.

Dinh Gia Khanh, Bui Duy Tan, Mai Cao Chuong. Van hoc со Viet-nam. The ky X-nua dau the ky XVIII. T. 1. — Ha-noi. 1978.

Hoang Ngoc Phach, Kieu Thu Hoach. Giai thoai van hoc Viet-nam. — Ha-noi, 1965.

Luoc truyen cac tac gia Viet-nam. Chu bien Tran Van Giap. In 2 vol. — Ha-noi, 1971—1972.

Van Tan, Nguyen Hong Phong. Lich su van hoc Viet-nam (So gian). — Ha-noi, 1961.

Van Tan, v. v. So thao lich su van hoc Viet-nam. In 5 vol. — Ha-noi, 1957, 1961.

Глава четвертая
ЯПОНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Библиография Японии: Литература, изданная в России с 1734 по 1917 г. — М., 1965.

Астон В. Г. История японской литературы / Пер. с англ. В. Мендрина; Под ред. Е. Спальвина. — Владивосток. 1904.

Боронина И. А. Классический японский роман («Гэндзи моногатари» Мурасаки Сикибу). — М., 1981.

Боронина И. А. Поэтика классического японского стиха. — М., 1978.

Воробьев М. В. Япония в III—VII вв.: Этнос, обшество культура и окружающий мир. — М., 1980.

Глускина. А. Е. Заметки о японской литературе и театре: Древность и Средневековье. — М., 1979.

Горегляд В. Н. Дневники и эссе в японской литературе X—XIII в. М., 1975.

Григорьева Т. П. Японская художественная традиция. — М., 1979.

Григорьева Т., Логунова В. Японская литература. — М., 1964.

Иофан Н. А. Культура древней Японии. — М., 1974.

Иэнага Сабуро. История японской культуры / Пер. с яп. Б. В. Поспелова; Авт. предисл. В. А. Кривцов. — М., 1972.

Конрад Н. И. Очерк истории культуры средневековой Японии VII—XVI века. — М., 1980.

Конрад Н. И. Очерки японской литературы. — М., 1973.

Конрад Н. И. Японская литература: От «Кодзики» до Токутоми. — М., 1974.

Конрад Н. И. Японская литература в образцах и очерках. — Л., 1927.

Невский Н. А. Культовая поэзия древней Японии. — В кн.: Восток. — Л.; М., 1935, ч. 1. Литература Китая и Японии, с. 15—30.

Свиридов Г. Г. Японская средневековая проза сэцува: (Структура и образ). — М., 1981.

Antology of Japanese literature from the earliest era to the mid-nineteenth century / Comp. and ed. by D. Keen. — L., 1956.

Florenz K. Geschichte der japanischen Literatur. — Leipzig, 1906.

Janeira A. M. Japanese and Western literature. A comparative study. — Rutland; Tokyo, 1970.

Japanese literature. New and old / Ed. and transl. by R. Matsumoto. — Tokyo, 1966.

Rogers E. B. An Outline of the History of Ancient Japanese Literature. — N. Y., 1965.

Аоки Такако. Нихон-но котэн бунгаку. — Токио, 1974.

Ёсида Сэйити. Нихон бунгаку кансё дзитэн. — Токио, 1960. Т. 1. Котэн хэн.

Икэда Кикан. Хэйантё сэйкацу то бунгаку. — Токио, 1956.

Итико Тэйдзи. Котэн бунгаку кэнкю хиккэй. — Токио, 1967.

Кодза Нихон бунгаку: В 4-х т. — Токио, 1968.

Кубота Сёитиро и др. Вака кансё дзитэн. — Токио, 1971.

Мори Сакаэ. Нихон бунгаку. — Токио, 1958. Т. 1.

Нисисита Кёити. Хэйантё бунгаку. — Токио, 1960.

Нихон бунгаку кодза. Оригути Синобу. Хисамацу Сэнъити. Катаока Рёити хэн. — Токио, 1954. Т. 2.

Нихон котэн бунгаку тайкэй: В 7-ми т. — Токио 1957—1968.

Ока Кадзуо, Мацуо Сатоси. Отё но бунгаку. — Токио, 1967.

602

Сасаки Нобуцуна. Дзёдай бунгаку си. — Токио, 1956. Т. 1—2.

Суми Тосихиса. Кокубунгаку кэнкю дзитэн. — Токио, 1962.

Тагаки Итиноскэ. Нихон бунгаку. Котэн. — Токио, 1955.

Фудзиока Сакутаро. Кокубунгаку дзэнси. — Токио, 1972.

Хисамацу Сэньити и др. Нихон бунгаку. Симпан: В 2-х т. — Токио, 1955. Т. 1. Дзёдай. Т. 2. Тюко.

Ясуда Аяо. Нихон но сика. — Токио, 1962.

III. ЛИТЕРАТУРЫ ЦЕНТРАЛЬНОЙ АЗИИ

Глава первая
ТИБЕТСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Богословский В. А. Очерк истории тибетского народа: Становление классового, общества. — М., 1962.

Владимирцев Б. Я. Буддизм в Тибете и Монголии. — СПб., 1919.

Востриков А. И. Тибетская историческая литература. — М., 1962.

Дамдинсурэн Ц. Исторические корни Гэсэриады. — М., 1957.

Рерих Ю. Н. Тибетский язык. — М., 1961.

Цыбиков Г. Буддист-паломник у святынь Тибета. — Пг., 1919.

Bell C. The religion of Tibet. — Oxford, 1931.

Hoffman H. The religions of Tibet. — L., 1961.

Stein R. A. Recherches sur l’épopée et le barde au Tibet. — P., 1959.

Tucci G. Tibetan Painted Scrolls: In 3 vol. — Rome, 1949.

Waddel L. A. The Buddism of Tibet or Lamaism. — L., 1934.

Глава вторая
ДРЕВНЯЯ ТЮРКСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Анохин А. В. Материалы по шаманству у алтайцев. — Л., 1924.

Бернштам А. Н. Социально-экономический строй орхоно-енисейских тюрок VI—VIII вв. — М.; Л., 1946.

Гумилев Л. Н. Древние тюрки. — М., 1967.

Кляшторный С. Г. Древнетюркские рунические памятники как источник по истории Средней Азии. — М., 1964.

Малос С. Е. Памятники древнетюркской письменности. — М.; Л., 1952.

Малос С. Е. Памятники древнетюркской письменности Монголии и Киргизии. — М.; Л., 1959.

Стеблева И. В. Поэзия тюрков VI—VIII вв. — М., 1965.

Стеблева И. В. Поэтика древнетюркской литературы и ее трансформация в раннеклассический период. — М., 1976.

Стеблева И. В. Развитие тюркских поэтических форм в XI в. — М., 1971.

Clauson G. An etymological dictionary of Pre-Thirteenth-Century Turkish. — Oxford, 1972.

Marquart J. Die Chronologie der alttürkischen Inschriften. — Leipzig, 1898.

IV. ЛИТЕРАТУРЫ БЛИЖНЕГО ВОСТОКА И СРЕДНЕЙ АЗИИ

РАБОТЫ ОБЩЕГО ХАРАКТЕРА

Enziklopädie des Islams: geographisches, etnographisches und biographisches Vörterbuch der mohametanischen Völker. — Leiden; Leipzig, 1913—1938. Bd. 1—5.

Pearson J. D., Walsh A. Index Islamicus (1906—1955). — Cambridge, 1958; Suppl. (1956—1960). — Cambridge, 1962; Second Suppl. (1961—1965). — Cambridge, 1967; Third Suppl. (1966—1970). — L., 1972; Fourth Suppl.: Pt I (1971—1972). — L., 1973; Pt II (1972—1973). — L., 1973.

Бартольд В. В. Сочинения. Т. 6. Работы по истории ислама и арабского халифата. — М., 1966.

Бертельс Е. Э. Избр. тр. — М., 1965. Т. 3. Суфизм и суфийская литература.

Григорян С. Н. Средневековая философия народов Ближнего и Среднего Востока. — М., 1966.

Заходер Б. Н. История восточного средневековья. Халифат и Ближний Восток. — М., 1944.

Массэ А. Ислам: Очерки истории. Пер. с фр. — 2-е изд. — М., 1963.

Мец А. Мусульманский ренессанс: Пер. с нем. — 2-е изд. — М., 1973.

Gibb H. A. R. Studies on the Civilization of Islam. — London: Boston, 1962.

Глава первая
АРАБСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Арабская средневековая культура и литература. — М., 1978.

Белявский Ф. Н. Ислам и культура арабов. — СПб., 1913.

Беляев Е. А. Арабы, ислам и арабский халифат в раннее Средневековье. — М., 1965.

Волкова Е. Аравия и Магомет: Учение Магомета и распространение ислама. — СПб., 1910.

Гибб Х. А. Р. Арабская литература: Классический период. — М., 1960.

Крачковский И. Ю. Избранные сочинения. — М.; Л., 1956. Т. II.

Крымский А. Е. Арабская литература в очерках и образцах: В 3-х т. — М., 1911.

Крымский А. Е. Арабская поэзия в очерках и образцах. — М., 1906.

Крымский А. Е. История арабов и арабской литературы, светской и духовной (Корана, фыкха, сунны и пр.): В 3-х ч. — М., 1914.

Куделин А. Б. Классическая арабо-испанская поэзия (конец X — середина XII в.) — М., 1973.

Куделин А. Б. Средневековая арабская поэтика (вторая половина VIII—XI в.) — М., 1983.

Надлер В. К. Культурная жизнь арабов в первые века гиджры (612—1100) и ее выражение в поэзии и искусстве. — Харьков, 1869.

Розен В. Р. Древнеарабская поэзия и ее критика. — СПб., 1872.

Солодов В. Абу-л-Аля Маарийский. — М., 1903.

ал-Фахири, Ханна. История арабской литературы: В 2-х т. — М., 1959—1961.

Фильштинский И. М. Арабская классическая литература. — М., 1965.

Фильштинский И. М. Арабская литература в средние века: Арабская литература VIII—IX веков. — М., 1978.

Фильштинский И. М. Арабская литература в средние века: Словесное искусство арабов в древности и раннем Средневековье. — М., 1977.

603

Фильштинский И. М., Шидфар Б. Я. Очерк арабо-мусульманской культуры. — М., 1971.

Шидфар Б. Я. Абу Нувас. — М., 1978.

Шидфар Б. Я. Андалусская литература: Крат. очерк. — М., 1970.

Шидфар Б. Я. Образная система арабской классической литературы (VI—XII вв.), — М., 1974.

Abd-el Jalil J. M. Brève histoire de la littérature arabe. — P., 1946.

Basset R. La poésie arabe ante-islamique. — P., 1880.

Blachère R. Le classicisme dans la littéralure arabe. — P., 1946.

Blachère R. Histoire de la littérature arabe: En 3 vol. — P., 1952—1964.

Brockelmann C. Geschichte der arabiachen Litteratur. — 3. Anfl. — Leiden, 1943—1949. Bd. 1, 2. Suppl.: Bd. 1—3. — Leiden, 1937—1942.

Gabrieli F. La letteratura araba. — Firenze; Milano, 1967.

Gonzáles Palencia A. Historia de la literatura arabigo-española. 2-a ed. rev. — Barcelona, 1945.

Grunebaum G. E. von. Kritik und Dichtkunst. Studien zur arabischen Literaturgeschichte. — Wiesbaden, 1955.

Huart Cl. Littérature arabe. — P., 1902.

Lévi-Provençal E. La civilisation arabe en Espagne. — 3e éd. — P., 1961. (Рус. пер.: Леви-Провансаль Э. Арабская культура в Испании: Общ. обзор / Пер. с фр. И. Р. Бабаянц; Предисл. Н. А. Иванова. — М., 1967).

Menéndez Pidal R. Poesia árabe у poesía europea. Con otros estudios de literatura medieval. — 6-a ed. — Madrid, 1973.

Nallino C. A. La littérature arabe des origines à l’époque de la dinastie Omayyade. — P., 1950.

Nicholson R. A literary history of the Arabs. — Cambridge, 1956.

Nöldeke T. Geschichte des Qorans. — Leipzig, 1909—1926. Bd. 1—3.

Nycl A. R. Hispano-Arabic poetry and its relations with the old Provencal troubadours. — Baltimore, 1946.

Pérès H. La poésie andalouse en arabe classique au XIe siècle, ses aspects généraux, ses principaux thèmes et sa valeur documentaire. — 2e éd. — P., 1953.

Pizzi I. Letteratura araba. — Milano, 1903.

Rescher O. Abriss der arabischen Literaturgeschichte. — Konstantinopol etc., 1925—1933. Bd. 1, 2.

Schack A. F. von. Poesie und Kunst der Araber in Spanien und Sicilien. — B., 1865. Bd. 1, 2.

Watt W. M., Cachia P. A history of islamic Spain. — Edinburgh, 1965. (Рус пер.: Уотт У. М., Какиа П. Мусульманская Испания / Пер. с анг. С. И. Дунаевского; Отв. ред. и авт. предисл. А. Б. Куделин. — М., 1976.

Аббас Ихсан. Тарих ал-адаб ал-андалуси. Аср сийадат Куртуба. — Бейрут, 1960.

Аббас Ихсан. Тарих ал-адаб ал-андалуси. Аср ат-таваиф ва-л-мурабитин. — Бейрут, 1962.

Аббуд Марун. Адаб ал-араб. — Бейрут, 1960.

Аббуд Марун. ap-Py’yc. — Бейрут, 1959.

Абу Хакка Ахмад. Фанн ал-мадих ва татаввуруху фи-ш-шир ал-араби. — Бейрут, 1962.

ал-Басир, Мухаммад Мадхи. Фи-л-адаб ал-аббаси. — Неджеф, 1970.

Ал-Бустани Бутрус. Удаба ал-араб фи-л джахилийа васадр ал-ислам. — Бейрут, 1953.

Дайф Шауки. ал-Аср ал-джахили. — Каир, 1961.

Дайф Шауки. ат-Татаввур ва-т тадждид фи-ш шир ал-умави. — Каир, 1959.

Дайф Шауки. ал-Фанн ва мазахибуху фи-н-наср ал-араби. — Каир, 1960.

ал-Каиси, Нури Хаммуди. ал-Фурусийа фи-ш-шир ал-джахили. — Багдад, 1964.

Мустафа Махмуд. ал-Адаб ал-араби ва тарихух. — ат Таба ас-санийа: В 2-х т. — Каир, 1937.

Мухаммад Камил Хусайн. Фи адаб ал-фатимийа. — Каир, 1950.

Сизгин Фуад. Тарих ат-турас ал-араби. Т. 1. — Каир, 1971.

Хусейн Таха. Фи-л-адаб ал-джахили. — Каир. 1958.

Глава вторая
ЛИТЕРАТУРА ИРАНА И СРЕДНЕЙ АЗИИ

Стори Ч. А. Персидская литература: Биобиблиогр. обзор: В 3-х ч. / Пер. с англ., перераб. и доп. Ю. Э. Брегель. — М., 1972.

Абу Али ибн Сина: К 1000-летию со дня рождения. Сб. ст. — Ташкент, 1980.

Айни С. Устод Рудаки: Эпоха, жизнь, творчество. — М., 1959.

Алиев Г. Ю. Легенда о Хосрове и Ширин в литературах народов Востока. — М., 1960.

Алиев Г. Ю. Персоязычная литература Индии. — М., 1968.

Алиев Р. Саади и его «Гулистан». — М., 1958.

Алиев Р. М., Османов М.-Н. О. Омар Хайам. — М., 1959.

Бартольд В. В. История культурной жизни Туркестана. — Л., 1927.

Бертельс А. Е. Насир-и Хосров и исмаилизм. — М., 1959.

Бертельс Е. Э. Избранные труды. Т. 1. История персидско-таджикской литературы. — М., 1960.

Болтаев М. Н. Вопросы гносеологии и логики в произведениях Ибн-Сины и его школы. — Душанбе, 1965.

Брагинский И. С. 12 миниатюр: От Рудаки до Джами. — 2-е изд., доп. — М., 1976.

Брагинский И. С. Из истории таджикской и персидской литератур. — М., 1972.

Брагинский И. С. Из истории таджикской народной поэзии. — М., 1956.

Брагинский И. С. Очерки по истории таджикской литературы. — Сталииабад,1956.

Григорян С. Н. Из истории философии Средней Азии и Ирана: VII—XII вв. — М., 1960.

Дьяконов М. М. Фирдоуси: Жизнь и творчество. — М.; Л., 1940.

История Ирана с древнейших времен до конца XVIII в. — Л., 1958.

История персидской и таджикской литературы / Под ред. Я. Рипки. — М., 1970.

Короглы Х. Г. Взаимосвязи эпоса народов Средней Азии, Ирана и Азербайджана. — М., 1983.

Крымский А. Е. История Персии, ее литературы и дервишеской теософии: В 3-х т. — 3-е изд. — М., 1909—1917.

Луконин В. Г. Культура Сасанидского Ирана. — М., 1969.

Мирзоев А. М. Рудаки: Жизнь и творчество. — М., 1968.

Мирзоев А. М. Рудаки и развитие газели в X—XV в. — Сталинабад,1958.

Оранский И. М. Введение в иранскую филологию. — М., 1960.

Османов М.-Н. О. Стиль персидско-таджикской поэзии IX—X в. — М., 1974.

Османов М.-Н. О. Фирдоуси: Жизнь и творчество. — М., 1959.

Петрушевский И. П. Ислам в Иране в VII—XV вв. — Л., 1966.

Розенфельд Б. А., Юшкевич А. Н. Омар Хайям. — М.1965.

Рудаки и его эпоха: Сб. ст. / Под ред. А. Мирзоева. — Сталинабад, 1958.

Семенов А. А. Абу-Али ибн-Сина (Авиценна). — Сталинабад, 1953.

Терновский В. Н. Ибн Сина (Авиценна), 980—1037. — М., 1969.

604

Хайруллаев М. М. Абу Наср ал-Фараби. — М., 1982.

Шидфар Б. Я. Ибн Сина. — М., 1981.

Arberry A. J. Classical Persian literature. — L., 1958.

Browne E. G. A literary history of Persia. — London; Leipzig, 1906—1909. Vol. 1, 2.

Darmsteter J. Les origines de la poésie persane. — P., 1877. (Рус. пер.: Дармстетер Дж. Происхождение персидской поэзии. — М., 1924).

Ethé A. Neupersische Literatur. — In: Grundris der iranischen Philologie. — Strassburg, 1896, Bd. 2.

Iranische Literaturgeschichte. — Leipzig, 1959.

Massé H. Essay sur le poète Saadi suivi d’une bibliographie. — P., 1919.

Nöldeke Th. Das iranische Nationalepos. — 2 Aufl. — Berlin; Leipzig, 1920.

Дашти А. Галамрове Саади. — Тегеран, 1960.

Кешаварз С. Мактабе Саади. — Тегеран, 1959.

Нафиси С. Ахвал ва асаре Абу Абдаллах-Джафар... Рудаки: В 3-х т. — Тегеран. 1931—1940.

Форузанфор Бади-оз-Заман. Ресале дар тахкике ахвал ва зендеганийе Моулана. — Тегеран, 1954.

Шибли-Нумани. Саванехе Моулави Руми. — Тегеран, 1953.

V. ЛИТЕРАТУРЫ КАВКАЗА И ЗАКАВКАЗЬЯ

РАБОТЫ ОБЩЕГО ХАРАКТЕРА

Литература и фольклор народов СССР: Указ. отеч. библиогр. пособий и справ. изд., 1926—1970. — М., 1975.

Абуладзе И. В. Шромбери. — Тбилиси, 1975—1976. Т. 1, 2.

Алиева Д. Из истории азербайджанско-грузинских литературных связей. — Баку, 1958.

Јереванлы Э. Азəри-ермəни əдəби əлагəлəри: Гəдим дөврдəн XVIII əсрин сонуна гəдəр. — Јереван, 1968.

Сејидов М. Азəрбајҹан ермəни əдəби əлагəлəри: (Орта əсрлəр). — Бакы, 1976.

Тексты и разыскания по армяно-грузинской филологии. — СПб., 1900—1913. Кн. 1—13.

Тревер К. В. Очерки по истории и культуре Кавказской Албании IV в. до н. э. — VII в. н. э. — М.; Л., 1959.

Хакани-Незами-Руставели. — Вып. 1. — М.; Л., 1935; Вып. 2. — Тбилиси, 1966.

Глава первая
ДРЕВНЕЭПИЧЕСКИЕ СКАЗАНИЯ НАРОДОВ КАВКАЗА И ЗАКАВКАЗЬЯ

Абаев В. И. Нартовский эпос. — Дзауджикау, 1945.

Вирсаладзе Е. Б. Грузинский охотничий миф и поэзия. — М., 1976.

Грузинское народное поэтическое творчество. — Тбилиси, 1972.

Далгат У. Б. Героический эпос чеченцев и ингушей: Исслед. и тексты. — М., 1972.

Дюмезиль Ж. Осетинский эпос и мифология: Пер. с фр. — М., 1976.

Нартский эпос: Материалы совещ., 19—20 окт. 1956 г. — Орджоникидзе, 1957.

Нартский эпос: Сб. ст. — Дзауджикау, 1949.

Орбели И. А. Армянский героический эпос. — Ереван, 1956.

Сказания о Нартах — эпос народов Кавказа. — М., 1969.

Чикованн М. Я. Народный грузинский эпос о прикованном Амирани. — М., 1966.

Dumézil G. Le livre des héros: Légendes sur les Nartes. — P., 1965.

Глава вторая
АРМЯНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Зарбаналян Г. Матенадаран хайкакан таргманутянц нахняц. — Венеция, 1889.

Петросян О. Хай хин ев миджнадарян граканутян хамарот библиография (V—XIX дд.). — Ереван, 1941.

Цуцак дзераграц Маштоци анван Матенадарани. Ереван, 1965—1970. Т. 1, 2.

Sanjian A. K. A Catalogue of medieval Armenian manuscripts in the United States. — Berkeley, 1976.

Абгарян Г. В. «Себеоси патмутюны» ев анануни арехцвацы. — Ереван, 1965.

Абегян М. Х. Хай жоговрдакан араспелнеры Мовсес Хоренацу «Хайоц патмутян» медж. — Вагаршапат,

1899.

Абегян М. Х. История древнеармянской литературы (V—XV вв.) — Ереван, 1975.

Абрамян А. Г. Ованес Имастасеры матенагрутюны. — Ереван,1956.

Абрамян А. Г., Петросян Г. Б. Анания Ширакаци. — Ереван,1970.

Авдалбекян М. Т. Хай гехарвестакан арцаки скзбнаворумы (V д.). — Ереван, 1971.

Адонц Н. Г. Дионисий Фракийский и армянские толкователи. — Пг., 1915.

Айвазян К. В. «История Тарона» и армянская литература IV—VII веков: Ист.-филол. исслед. — Ереван, 1976.

Акопян Г. А. Нерсес Ламбронаци. — Ереван, 1971. На арм. яз.

Акопян Г. А. Нерсес Шнорали. — Ереван, 1964. На арм. яз.

Алишан Г. Шнорали ев парага юр. — Венеция, 1873.

Вартанян В. А. Хай граканутюны VII дарум. — Ереван, 1970.

Зарбаналян Г. Хайкакан дпрутян патмутюн (IV—XIII дд.). — 3-е изд. — Венеция. 1897.

Кендерян А. М. Овхан Майрагомеци. — Ереван, 1973. На арм. яз.

Лео. Месроп Маштоц. — Ереван, 1962. На арм. яз.

Малхасянц С. С. Усумнасирутюн Фавстос Бузанди «Патмутян» — Вена, 1896.

Манандян Я. А. Тигран Еркрорды ев Хромы. — 2-е изд. — Ереван, 1972.

Манукян Г. М. Аристакес Ластиверци. — Ереван, 1977. На арм. яз.

Месроп Маштоц: Ходвацнери жоховацу. — Ереван, 1962.

Мкртчян А. К. Хингерорд дари хай дпрутюны. — Ереван, 1968.

Мкртчян Л. Глагол времен: Армянская классическая поэзия V—XVIII веков. — М., 1977.

Мкрян М. М. Григор Нарекаци. — Ереван, 1955. На арм. яз.

Мкрян М. М. Хай хин граканутян патмутюн. — Ереван, 1976.

Мкрян М. М. Мовсес Хоренаци. — Ереван, 1969.

Мнацаканян А. Ш. О литературе Кавказской Албании. — Ереван,1969.

Мурадян К. М. Барсег Кесарацин ев нра «Вецореан» хай матенагрутян медж. — Ереван, 1976.

Налбандян В. С. Егишэ. — 2-е изд. — Ереван, 1972.

Налбандян В. С., Саринян С. Н., Агабабян С. Б. Армянская литература (V—XX вв.). — М., 1976.

Нерсес Шнорали: (Ходвацнери жоховацу). — Ереван, 1977.

605

Симонян А. А. Хай миджнадарян кафанер (V—XVI дд.) — Ереван, 1975.

Тер-Петросян Л. А. Абраам Хостованоги «Вкайк аревелиц». — Ереван,1976.

Халатянц Г. А. Армянский эпос в «Истории Армении» Моисея Хоренского. Ч. 1. Исследование. — М., 1896.

Чалоян В. К. Армянский Ренессанс. — М., 1963.

Чукасзян Б. Л. Хай-иранакан гракан арнчутюннер (V—XVIII дд.) — Ереван, 1963.

Эмин Н. Еркасирутюннер хайоц лезви, граканутян ев патмутян масин (1840—1855). — М., 1898.

Эмин Н. О. Исследования и статьи по армянской мифологии, археологии, истории и истории литературы (за 1858—1884 гг.). — М., 1896.

Эмин Н. О. Переводы и статьи по духовной армянской литературе (за 1859—1882 гг.). — М., 1897.

Thorossian H. Histoire de la littérature arménienne (V—XX). — P., 1951.

Глава третья
ГРУЗИНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Джавахишвили И. А. Синис мтис картул хелнацерта агцерилоба. — Тбилиси,1947.

Картул хелнацерта агцерилоба. — Тбилиси, 1946—1980. Т. 1—22.

Марр Н. Я. Описание грузинских рукописей Синайского монастыря. — М.; Л., 1940.

Микадзе Г. В. Дзвели картули мцерлобис библиографиа. Т. 2. 1921—1965 цц. — Тбилиси, 1968.

Орбели Р. Р. Грузинские рукописи Института востоковедения. — М.; Л., 1956. Вып. 1.

Garitte G. Catalogue des manuscrits géorgiens littéraires du Mont Sinai. — Louvain, 1956.

Барамидзе А. Нарквевеби картули литературис историидан. — Тбилиси, 1932—1978. Т. 1—7.

Барамидзе А., Радиани Ш., Жгенти Б. История грузинской литературы (V—XX вв.). — Тбилиси, 1958.

Барамидзе Р. Г. Картули саисторио да ораторули проза. — Тбилиси, 1979.

Барамидзе Р. Г. Нарквевеби мхатврули прозис историидан (V—XI вв.). — Тбилиси, 1966.

Гарецелия А. К. Руствелология. Ареопагитика... — Тбилиси, 1977.

Джавахишвили И. А. Дзвели картули саисторио мцерлоба (V—XVIII сс.). — Тбилиси, 1945.

Дзвели картули литература (XI—XVIII сс.). — Тбилиси, 1977.

Ингороква П. И. Гиорги Мерчуле картвели мцерали меате саукуниса. — Тбилиси, 1954.

Картули литературис историа еквс томад. — Тбилиси, 1960—1966. Т. 1. Кекелидзе К. С. Дзвели картули литература; Т. 2. XII—XVIII сс.

Кекелидзе К. С. Етиудеби картули литературис историидан. — Тбилиси, 1945—1974. Т. 1—13.

Кекелидзе К. С., Барамидзе А. Г. Дзвели картули литературис историа. — Тбилиси,1969.

Лолашвили И. Арсен Икалтоели: (Цовреба да могвацеоба). — Тбилиси, 1978.

Мамацашвили М. Г. Горганис «Висо Рамини» да картули «Висрамиани». — Тбилиси, 1977.

Марр Н. Я. Иоанн Петрицкий, грузинский неоплатоник XI—XII вв. — СПб., 1910.

Миминошвили Р. С. Иоане Дамаскелис «Гардамоцемис» картули таргманеби. — Тбилиси, 1966.

Нуцубидзе Ш. И. К происхождению греческого романа «Варлаам и Иоасаф»: (Сравн. анализ греч. и груз. текстов). — Тбилиси, 1956.

Нуцубидзе Ш. И. Петр Ивер и античное философское наследие: (Проблемы ареопагитики). — Тбилиси, 1963.

Нуцубидзе Ш. И. Тайна Псевдо-Дионисия Ареопагита. — Тбилиси,1942.

Ониани Ш. С. Иакоб Хуцесис «Цамебаи цмидиса Шушаникиси». — Тбилиси, 1978.

Русская и грузинская средневековые литературы. — Л., 1979.

Хаханов А. С. Очерки по истории грузинской словесности. — Вып. 1. Народный эпос и апокрифы. — М., 1895. Вып. 2. Древняя литература до конца XII в. — М., 1900.

Хинтибидзе Э. Г. Бизантур-картули литературули уртиертобани. — Тбилиси, 1969.

Хонигман Э. Петр Ивер и сочинения Пс.-Дионисия Ареопагита: Пер. с фр. — Тбилиси, 1955.

Шушаникис цамеба: Гамоквлевеби да церилеби. — Тбилиси, 1978.

Lang D. M. Landmarks in Georgian literature. — L., 1966.

Salia K. Histoire de la nation géorgienne. — P., 1980.

Schiavone M. Neoplatonismo e cristianesimo nello Pseudo Dionigi. — Milano, 1963.

Tarchnišvili P. M. Geschichte der kirchlichen georgischen Literatur: Auf Grund dos ersten Bändes der georgischen Literaturgeschichte von K. Kekelidze. — Vaticano, 1955.

Абуладзе Ю. И. Руставелологиури нашромеби. — Тбилиси, 1967.

Бабаян А. М. Шота Руставели: Библиогр. справ., 1712— 1970. — М., 1975.

Барамидзе А. Г. Шота Руставели. — Тбилиси, 1975. На груз. яз.

Беридзе В. М. «Вепхисткаоснис» коментари. — Тбилиси, 1974.

Беридзе В. М. Руствелологиури этиудеби. — Тбилиси, 1961.

Гольцев В. Шота Руставели. — 2-е изд. — М., 1956.

Джибладзе Г. Н. Руставелис естетикури самкаро. — Тбилиси, 1966.

Имедашвили Г. И. «Вепхисткаосани» да картули култура. — Тбилиси, 1968.

Ингороква П. И. Руствелиана. Руствелианас эпилоги... — Тбилиси, 1963.

Какабадзе С. Н. Шота Руставели да миси «Вепхисткаосани». — Тбилиси, 1966.

Кекелидзе К. С. Руствелологиури нарквевеби. — Тбилиси, 1971.

Кекелидзе К. С. Шота Руставели да миси поема «Вепхисткаосани». — Тбилиси, 1979.

Кубалейшвили С. И. «Вепхисткаоснис» бечдвис историидан. — Тбилиси, 1966—1975. Кн. 1, 2. Вып. 1, 2.

Кумсишвили Д. И. Руставелис поетури хеловнебис зогиерти сакитхи. — Тбилиси, 1968.

Махатадзе М. С. Руствелологиис сакитхеби. — Тбилиси, 1966.

Мегрелидзе И. В. Руствелологеби. — Тбилиси, 1970.

Надирадзе Г. А. Руставели естетика. — Тбилиси, 1958.

Норакидзе В. Адамианобис идеа «Вепхисткаосанши». — Тбилиси,1966.

Нуцубидзе Ш. И. Руставели и Восточный Ренессанс. — 2-е изд. — Тбилиси, 1967.

Нуцубидзе Ш. И. Творчество Руставели. — Тбилиси, 1958.

Ратиани П. К. «Вепхисткаоснис» авторис винаобисатвис. — Тбилиси, 1975.

Руставели мсоплио литератураши. — Тбилиси, 1976—1978. Т. 1, 2.

Руствелологиури дзиебани. — Тбилиси, 1960—1966. Т. 1—7, 9.

Хинтибидзе Э. Г. Мсоплмхедвелобити проблемеби «Вепхисткаосанши». — Тбилиси, 1975.

Цайшвили С. С. «Вепхисткаоснис» текстис историа. — Тбилиси, 1970. Т. 1, 2.

Чиковани М. Шота Руставели да картули фольклори. — Тбилиси, 1966.

Чичинадзе К. А. Руставели да миси поема. — Тбилиси, 1960.

606

Шанидзе А. Г. «Вепхисткаоснис» сакитхеби. — Тбилиси, 1966.

Шота Руставели: Саиубилео кребули / АН ГССР. — Тбилиси, 1966.

Шота Руставели: Саиубилео кребули / Тбил. ун-т. — Тбилиси, 1966.

Глава четвертая
АЗЕРБАЙДЖАНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Тарбийат Мохаммед-Али. Данешмäндане Азäрбайджан. — Тегеран, 1935.

Азадə Р. Азəрбајҹан епик ше’ринин инкишаф јоллары (XII—XIII əсрлəр). — Бакы, 1975.

Азəрбајҹан əдəбијјаты тарихи: В 3-х т. — Бакы, 1957. Т. 1. Əн гəдим дəврдəн XVIII әсрин сонуна гəдəр.

Алиев Г. Ю. Легенда о Хосрове и Ширин в литературах народов Востока. — М., 1960.

Бегдели Г. Шэрг əдəбијјатында «Хосров вə Ширин» мовзусу. — Бакы, 1970.

Дадаш-заде М. А. Азербайджанская литература (X—XX вв.). — М., 1979.

Исмаилов Ш. Философия Махмуда Шабустари. — Баку, 1976.

Көчəрли Ф. Азəрбајҹан əдəбијјаты: (Сб. ст.). — Бакы, 1978. Т. 1.

Маһмудов М. Хəтиб Тəбризинин һəјат вə јарадыҹылығə. — Бакы, 1972.

Рзакулизаде С. Д. Общественно-политические и философские взгляды Хагани Ширвани. — Баку, 1962.

Султанов М. С. Хагани Ширвани. — Бакы, 1954.

Һикмəт И. Азəрбајҹан əдəбијјаты тарихи. — Бакы, 1928.

Абдулрасул Хайямпур. Хагани Ширвани. — Тебриз, 1948.

Hadi Hasan. Falaki-i-Shirwani: His times, life and works. — L., 1929.

Аббасов Ə. Низами Кəнчəвинин «Искəндəрнамə» поемасы. — Бакы, 1966.

Aғaјев Ə. Низами вə дүнја əдəбијјаты. — Бакы, 1964.

Азадə Р. Низами Кəпҹəви: (həјаты вə сəнəти). — Бакы, 1979.

Араслы Н. Шаирин һəјаты. — Бакы, 196,7.

Бертельс Е. Э. Избранные труды: Низами и Физули. — М., 1962.

Гулизаде М. Ю. Низами Гянджеви: (Жизнь и творчество). — Баку, 1953.

Јусифов Х. Низаминин лирикасы. — Бакы, 1968.

Мустафаев Д. Философские и этические воззрения Низами. — Баку, 1962.

Низами. — Баку, 1940—1947. Сб. 1—4.

Низами Гянджеви: Материалы науч. конф., посвящ. жизни и творчеству поэта. — Баку, 1947.

Низами Гянджеви: (Сб. ст.). — Баку, 1947.

Рафили М. Низами Гянджеви: Эпоха, жизнь, творчество. — 2-е изд. — М., 1941.

Ҹaһани Г. Азəрбајҹан əдəбијјатында Низами əн’əнəлəри: (XII—XVII). — Бакы, 1979.

Шагинян М. С. Этюды о Низами. — Ереван, 1955.

Абд ан-Наим Мухаммад. Низами Гянджеви. — Каир, 1973.

Моин М. Тäхлиле ”Хäфт пейкаре” Незами. — Тегеран, 1960.

Шехаби Али-Акбар. Незами шаире дастансäра. — Тегеран, 1959.

Backer W. Nizami’s Leben und der zweite Teil des Nizamischen Alexanderbuches. — Göttingen, 1871.

VI. ЛИТЕРАТУРА ВИЗАНТИЙСКОГО РЕГИОНА

Глава первая
ВИЗАНТИЙСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Аверинцев С. С. Поэтика ранневизантийской литературы. — М., 1977.

Алексидзе А. Д. Мир греческого рыцарского романа (XIII—XIV вв.). — Тбилиси, 1979.

Античность и Византия / Отв. ред. Л. А. Фрейберг. — М., 1975.

Бычков В. В. Византийская эстетика. Теоретические проблемы. — М., 1977.

Византийская литература / Отв. ред. С. С. Аверинцев. — М., 1974.

Византийские очерки / Отв. ред. М. Н. Тихомиров — М., 1961.

Византиноведческие этюды. — Тбилиси, 1978.

Диль Ш. Византийские портреты: В 2-х вып. / Пер. М. Безобразовой; Под ред. и с предисл. П. Безобразова. — М., 1914.

Диль Ш. Юстиниан и византийская цивилизация в VI в.: Пер. с фр. — СПб., 1908.

История Византии: В 3-х т. — М., 1967.

Лебедева И. Н. Поздние греческие хроники и их русские и восточные переводы. — Л., 1968.

Левченко М. В. Очерки по истории русско-византийских отношений / Под ред. М. Н. Тихомирова. — М., 1956.

Липшиц Е. Э. Очерки византийского общества и культуры. VIII — первая половина IX века. — М.; Л., 1961.

Литаврин Г. Г. Введение. — В кн.: Кекавмен. Советы и рассказы византийского полководца. — М., 1977, с. 5—115.

Любарский Я. Н. Михаил Пселл. Личность и творчество. К истории византийского предгуманизма. — М., 1978.

Нуцубидзе Ш. И. К происхождению греческого романа «Варлаам и Иоасаф». — Тбилиси, 1956.

Полякова С. В. Из истории византийского романа: Опыт интерпретации «Повести об Исмине и Исминии» Евмафия Макремволита. — М., 1979.

Рудаков А. П. Очерки византийской культуры по данным греческой агиографии. — М., 1917.

Удальцова З. В. Идейно-политическая борьба в ранней Византии (по данным историков IV—VII вв.). — М., 1974.

Успенский Ф. И. Византийский писатель Никита Акоминат из Хон. — СПб., 1874.

Успенский Ф. И. Очерки по истории византийской образованности. — СПб., 1891.

Фрейберг Л. А., Попова Т. В. Византийская литература эпохи расцвета IX—XV вв. — М., 1978.

Baynes N. H., Moss H. St. Byzantium, an introduction to East Roman civilization. — Oxford, 1961.

Beck H.-G. Geschichte der byzantinischen Volksliteratur. — München, 1971.

Beck H.-G. Kirche und theologische Literatur im byzantinischen Reich. — München, 1959.

Beck H.-G. Das literarische Schaffen der Byzantiner. Wege zu seinem Verständnis. — Wien, 1974.

Bréhier L. Le monde byzantin: En 2 vol. — P., 1947—1949.

Cottas V. Le théâtre à Byzance. — P., 1931.

Darrouzès J. Littérature et histoire des textes byzantins / Préf. d’E. Follieri. — L., 1972.

Delehaye H. Les passions des martyrs et les genres litteraires. — Bruxelles, 1921.

Dietrich K. Geschichte der byzantinischen und neugriechischen Literatur. — 2. Aufl. — Leipzig, 1909.

Dölger F. Die byzantinische Dichtung in der Reinsprache. — Berlin; München, 1948.

607

Dujčev J. Medioevo bizantino-slavo: In 2 vol. — Roma, 1965—1968.

Friedländer P. Johannes von Gaza, Paulus Silentiarius und Prokopios von Gaza. Kunstbeschreibungen justinianischer Zeit. — Hildescheim; New York, 1969.

Grégoire H. ‘Ο Διγενής ’Ακρίτας. ‘Η βυζαντινή εποποια στήν ιστορία και στήν ποίση / Μέ τήν συνεργασια του̃ Π. Μορφοπου̃λου. — N. Y., 1942.

Grosdidier de Matons J. Romanos le Mélode et les origines de l’hymnographie byzantine. — Lille, 1974.

Guillou A. La civilisation Byzantine. — P., 1974.

Haussig H.-W. Kulturgeschichte von Byzanz. — Stuttgart, 1959.

Hanger H. Byzantinische Geisteswelt. Von Konstantin des Grossen bis zum Fall Konstantinopels. — Baden-Baden, 1958.

Hunger H. Reich der Neuen Mitte. Der Christliche Geist der byzantinischen Kultur. — Graz etc., 1965.

Krumbacher K. Geschichte der Byzantinischen Literatur von Justinian bis zum Ende Öströmischen Reiches (527—1453). — 2. bearb. Aufl. — München, 1897.

Lemerle P. Le premier humanisme byzantin. — P., 1971

Literatura Bizantului. — Buc., 1971.

Mathew G. Byzantine aesthetics. — L., 1963.

Mazal O. Der Roman des Konstantinos Manasses. — Wien, 1967.

Montelatici G. Storia della letteratura bizantina. 1324—1453. — Milano, 1916.

Tatakis B. La philosophie byzantine. — P., 1949.

Toynbee A. Constantine Porphyrogenitus and his world. — L., 1973.

Wessel K. Die Kultur von Byzanz. — Frankfurt a. M., 1970.

Глава вторая
КОПТСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Junker H. Koptische Poesie des 10. Jahrhunderts: T. 1, 2. — B., 1908—1911.

Leipoldt J. Geschichte der koptischen Literatur. — Leipzig, 1907.

Morenz S. Die koptische Literatur. — Leiden, 1952.

Глава третья
СИРИЙСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Пигулевская Н. В. Культура сирийцев в Средние века. — М., 1979.

Baumstark A. Geschichte der syrischen Literatur, mit Ausschluss der christlich-palästinensischen Texte. — Bonn, 1922.

Duval R. La littérature syriaque. — 3e éd. — P., 1907.

Emereau O. Ephrem le Syrien, son oeuvre littéraire grecque. — P., 1919.

Wright W. Short History of Syriac Literature. — L., 1894. (Рус. пер.: Райт В. Краткий очерк истории сирийской литературы / Пер. с англ. К. А. Тураевой; Под ред. и доп. П. К. Коковцова. — СПб., 1902).

VII. ЛИТЕРАТУРЫ ЦЕНТРАЛЬНОЙ И ЮГО-ВОСТОЧНОЙ ЕВРОПЫ

РАБОТЫ ОБЩЕГО ХАРАКТЕРА

Петрова Г. А. Взаимосвязи русской и зарубежной славянских литератур. Книги и статьи 1956—1971 гг.: Библиогр. указ. — М., 1972.

Библиография на славянското литературознание и фолклор в България за 1957—1970 г.: В 3 т. — С., 1958—1970.

Hille A. Bibliographische Einführung in das Studium der slawischen Philologie. — Halle, 1959.

Бегунов Ю. К. Козма пресвитер в славянских литературах. — София, 1973.

Бильбасов В. А. Кирилл и Мефодий: В 2-х ч. — СПб., 1868—1871.

Взаимосвязи славянских литератур: Сб. ст. — Л., 1966.

Водовозов Н. В. О взаимосвязях славянских литератур. — М., 1967.

Голенищев-Кутузов И. Н. Славянские литературы: Статьи и исслед. — М., 1973.

Державин Н. С. Сборник статей и исследований в области славянской филологии. — М.; Л., 1941.

Зарубежные славяне и русская культура. — Л., 1978.

Из истории связей славянских литератур: Сб. ст. — М., 1959.

Исследования по славянскому литературоведению и стилистике: Докл. сов. ученых на 4-м Междунар. съезде славистов. — М., 1960.

Истрин В. А. 1100 лет славянской азбуки, 863—1963. — М., 1963.

Кравцов Н. И. Проблемы сравнительного изучения славянских литератур. — М., 1973.

Литература славянских народов: Сб. ст.: В 7-ми вып. — М., 1956—1962.

Литературное наследие прошлого и современные славянские литературы. — Pr., 1967.

Литературные связи древних славян. — Л., 1968.

Межславянские культурные связи. — М., 1971.

Пыпин А. Н., Спасович В. Д. История славянских литератур: В 2-х т. — 2-е, перераб. и доп. изд. — СПб., 1879—1881.

Славянская филология: Статьи и монографии: В 9-ти вып. — М., 1951—1973.

Славянские литературные связи. — Л., 1968.

Сперанский М. Н. Из истории русско-славянских литературных связей. — М., 1960.

Сравнительное изучение славянских литератур: Материалы конф., 18—20 мая 1971 г. — М., 1973.

Богданов И. Климент Охридски: Исторически очерк с научен коментар. — С., 1966.

Българо-сръбски и българо-хърватски книжевни взаимоотношения. — С., 1966.

Георгиев Е. Литературознание с повече измерения. — С., 1974.

Георгиев Е. Общо и сравнително славянско литературознание. — С., 1965.

Георгиев Е. Очерки по история на славянските литератури: В 2 т. — С., 1964—1971.

Иванов Й. История на славянските литератури. — Пловдив, 1896.

Климент Охридски: Сборник от статии по случай 1050 години от смъртта му. — С., 1966.

Куев К. Азбучната молитва в славянските литератури. — С., 1974.

Ничев Б. От фолклор към литература. Увод в южно-славянския реализъм. — С., 1976.

Петканова-Тотева Д. Апокрифна литература. Апокрифната художествена проза и фолклорът. — С. 1978.

Славистичен сборник: По случай IV Междунар. конгр. на славистите в Москва. — С., 1958. Т. 2. Литературознание и фолклор.

Славистични студии: Сб. по случай V Междунар. конгр. на славистите в София. — С., 1963.

Berichte der Slavistik: Festschrift zu Ehren von Josip Hamm. — Wien, 1975.

608

Československé přednášky pro 4. Mezinárodní sjezd slavistů v Moskvě. — Pr., 1958.

Československé přednášky pro V Mezinárodní sjezd slavistů v Sofii. — Pr., 1963.

Československé přednášky pro VII. Mezinárodní sjezd slavistů ve Varšavě: Literatura, folklor, historie. —

Pr., 1973.

Franku Wollmanovi k sedemdesátinám: Sb. pr. — Pr., 1958.

Krejčі́ K. Heroikomika v básnictví Slovanů. — Pr., 1964.

Máchal J. Slovanské literatury: In 3 vol. — Pr., 1922—1929.

Naumow A. Apokryfy w systemie literatury cerkiewno-słowiańskiej. — Wrocław, 1976.

O medziliterárných vztahoch: Sb. venovaný 6. Medzinar. Kongr. slavistov. — Br., 1968.

Safárik P. J. Dejiny slovanského jazyka a literatúry všetkých nárečí. — Br., 1963.

Sborník slavistických prácí, věnovaných 4. Mezinárodnémy sjezdu slavistů v Moskvě. — Pr., 1958.

Sejfert J.-L. Literaturgeschichte der Tschechoslowaken, Südslawen und Bulgaren. — München, 1922.

Slovensko-slovanské literárne vzt’ahy. — Br., 1966.

Studija z dawnej literatury czeskiej, słowackiej i polskiej: Poświęcone V. miļdzynar. kongr. slawistów w Sofiji. — W-wa; Pr., 1963.

Глава первая
ФОЛЬКЛОР

Богатырев П. Г. Словацкие эпические рассказы и лиро-эпические песни: («Збойницкий цикл»). — М., 1963.

Велецкая Н. Н. Языческая символика славянских архаических ритуалов. — М., 1978.

Жирмунский В. М. Эпическое творчество славянских народов и проблемы сравнительного изучения эпоса. — М., 1958.

Кравцов Н. И. Проблемы славянского фольклора. — М., 1972.

Кравцов Н. И. Славянский фольклор. — М., 1976.

Путилов Б. Н. Славянская историческая баллада. — М.; Л., 1965.

Славянский и балканский фольклор. — М., 1971.

Славянский и балканский фольклор: Генезис, архаика, традиции. — М., 1978.

Славянский и балканский фольклор: Обряд, текст. — М., 1981.

Славянский фольклор. — М., 1972.

Смирнов Ю. И. Славянские эпические традиции: Проблемы эволюции. — М., 1974.

Арнаудов М. Очерци по българския фолклор: В 2 т. — 2-е изд. — С., 1968—1969.

Георгиева-Стойкова С. Български народни гатанки. — С., 1961.

Динеков П. Български фолклор. — 2-е изд. — С., 1972. Ч. 1.

Иванов Й. Българските народни песни. — С., 1959.

Проблеми на българския фолклор. Доклади и изследвания. — С., 1972.

Романска Ц. Въпроси на българското народно творчество: Избрани студии и статии. — С., 1976.

Романска Ц. Славянски фолклор: Очерци и образци. — С., 1963.

Теодоров Е. Български народен героичен епос: Кралимарковски цикъл. — С., 1981.

Фолклор и литература. Изследвания и статии. — С., 1968.

Фолклорът и народните традиции в съвременната национална култура. — С., 1976.

Beneč В. Světská kramářská píseň: Příspěvek k poetice pololidové poezie. — Brno, 1970.

Burlasová S. Lidové balady na Horehroní. — Br., 1969.

Chaloupecký V. Středověké legendy prokopské: Jejích historický rozbor a texty... — Pr., 1953.

Co wieś to inna piesń: Studia folklorystyczne. — Wrocław, 1975.

Dzubáková M. К genéze slovenskej folkloristiky. — Br., 1976.

Franku Wollmanovi k sedmdesátinám: Sb. pr. — Pr., 1958.

Graas F. Dějiny venkovského lidu v době předbusitské: D. 1—2. — Pr., 1953—1957.

Horák J. Naše lidová píseň. — Pr., 1946.

Horálek K. Staré veršované legendy a lidová tradice. — Pr., 1948.

Horálek K. Studie о slovanské lidové poezii. — Pr., 1962.

Jakobson R. Selected writings. — Gravenhage, 1966. T. 4. Slavic epic studies.

Kramařík J. Kozina a Lomikar v chodské lidové tradici. — Pr., 1972.

Ledić F. Mitologija Slavena. Tragom kultova i vjerovanja starih Slavena: In 2 vol. — Zagreb, 1969—1970.

Melicherčik A. Juraj Janošík, hrdina protifeudálného odboja slovenského l’udu. — 2. preprac. a dopln. vyd. — Br., 1963.

Němeček J. Lidové zpěvohry a písně z doby roboty. Sociální lidová poezie, písně a dramata v době baroka. — Pr., 1954.

O životě písnê v lidové tradici. Variačni proces ve folklóru. — Brno, 1973.

Robek A. Lidové kronikařství na Kralupsku a Mělnicku. — Pr., 1974.

Sirovatka O. Česká lidová slovesnost a její mezinárodní vztahy. — Pr., 1967.

Sivek A. Ondráš z Janovic. Příspěvek k poznání zbojnické problematiky v slovesnosti slezské oblasti. — Ostrava: Kraj. nakl., 1958.

Zíbrt C. Veselé chvíle v životě lidu českého. — Pr.; Vyšehrad, 1950.

Zich O. Lidová příslovi z logického hlediska. — Pr.: nakl. ČSAV, 1956.

Глава вторая
ЛИТЕРАТУРЫ ЮЖНЫХ СЛАВЯН

БОЛГАРСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Речник на българската литература: В 3 т. — С., 1976—1982.

Державин Н. С. История Болгарии: В 3-х т. — М.; Л., 1945.

Радченко К. Ф. Религиозное и литературное движение в Болгарии в эпоху перед турецким завоеванием. — Киев,1898.

Русско-болгарские фольклорные и литературные связи: В 2-х т. — Л., 1976—1977.

Ангелов Б. Из историята на старобългарската и възрожденската литература. — С., 1977.

Ангелов Б. Страници из историята на старобългарската литература. — С., 1974.

Българо-руски литературни връзки през Средновековието. — С., 1977.

Георгиев Е. Българската литература в общославянското и общоевропейското литературно развитие. — С., 1973.

Георгиев Е. Литература на изострени борби в средновековна България. — С., 1966.

Георгиев Е. Литературата на Втората българска държава. — С., 1977. Ч. 1. Литература на XIII в.

Георгиев Е. Разцветът на българската литература в IX—X в. — С., 1962.

Данчев Г. Владислав Граматик — книжовник и писател. — С., 1969.

Динеков П. Историческа съдба и съвременност. — С., 1972.

Динеков П. Писатели и творби. — С., 1958.

609

Николова С. Патеричните разкази в българската средновековна литература. — С., 1980.

Петканова-Тотева Д. Въпроси на старобългарската литература. — С., 1966.

Петканова-Тотева Д. Дамаскините в българската литература. — С., 1965.

Петканова-Тотева Д. Хилядолетна литература: Студии за развитието на българската литература от Кирил и Методий до Софроний Врачански. — С., 1974.

Старобългарска литература: Изследване и материали: В 2 т. — С., 1971—1975.

СЕРБСКАЯ, ХОРВАТСКАЯ И СЛОВЕНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Трифуновић Ђ. Азбучник српских средњовековних књижсвних појмова. — Београд, 1974.

Попович П. Обзор истории сербской литературы. Древняя литература. Народная словесность. Дубровницкая литература. — СПб., 1912.

Ягич В. История сербско-хорватской литературы: Древний период с VII до конца XIV века: Пер. с серб.-хорв. — Казань, 1871.

Богдановић Д. Историја старе српске књижевности. — Београд, 1980.

Зборник историје књижевности. Одељење језика и књижевности. Књ. 10. Стара српска књижевност. — Београд, 1976.

Кашанин М. Српска књижевност у средњем веку. — Београд, 1975.

Павловић Д. Старија југословенска књижевност. — Београд, 1971.

Радојичић Ђ. С. Книжевна збивања и стварања код срба у средњем веку и у турско доба. — Нови Сад, 1967.

Радојичић Ђ. С. Творци и дела старе српске књижевности. — Титоград, 1963.

Стара књижевност / Приред. Ђ. Трифуновић. — 2 изд. — Београд,1972.

Трифуновић Ђ. Кратак преглед југословенских књижевности средњега века. — Београд, 1976.

Трифуновић Ђ. Србски средњовековни списи о кнезу Лазару и Косовском бојy / Уред. Б. Л. Лазаревић, Д. Димитријевић. — Крушевац, 1968.

Grafenauer J. Kratka zgodovina starejšega slovenskega slovstva. — Celja, 1973.

Kombol M. Povijest hrvatske književnosti do narodnog preporoda. — 2 izd. — Zagreb, 1961.

Pogačnik J. Zgodovina slovenskega slovstva. 1. Srednji vek, reformacija in protireformacija, manirizam in barok. — Maribor, 1968.

Povijest Hrvatske književnosti: U 7 knj. — Zagreb, 1975—1978. Knj. 1, 2.

Zgodovina slovenskega slovstva. 1. Do začetkov romantike / Ured. L. Legiša s sodelovanjew A. Gspana. — Ljubljana, 1956.

Глава третья
ЛИТЕРАТУРЫ ЗАПАДНЫХ СЛАВЯН И ВЕНГРИИ

ЧЕШСКАЯ И СЛОВАЦКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Slovník českých spisovatelů / Zpracoval Ústav pro českou literaturu ČSAV. — Pr., 1964.

St’asný R. Čeští spisovatelé deseti stoleti: Slovník čeѕkých spisovatelů od nejstarších dob do počátku 20 století. — Pr., 1974.

Архангельский А. С. К истории немецкого и чешского Луцидариусов. — Казань, 1897.

Волчек Я. История словацкой литературы / Предисл. Т. Флоринского. — Киев, 1889.

История словацкой литературы. — М., 1970.

Степович А. Очерк истории чешской литературы / Сост. А. Степович. — Киев, 1886.

Якубец Я., Новак А. История чешской литературы; Ч. 1. История чешской литературы с древнейших

времен по 50-е годы XIX в. Прага, 1926.

Béder J. Dejiny slovenskej literatury: Č. 1. Staršia slovenská literatura: 9 storočie — 1780. — Br., 1963.

Brabenec J. Po stopách starých povestí českých. — Pr., 1959.

Černý V. Staročeská milostná lyrika. — Pr., 1948.

Dobrovský J. Dějiny české řeči a literatury. — Pr., 1951.

Dorazil O. Kroniky mluví: Český středověk ve vyprávění současníků. — Pr., 1946.

Flajšhans V. Písemnictví české: Slovem i obrazem; Od nejstarších dob až po naše časy. — Pr., 1901.

Dějiny české literatury. 1. Starší česká literatura / Red. sv. I. Hrabák. Pr., 1959.

Hrabák J. Starší česká literatura: Úvod do studia. — Pr., 1964.

Hrabák J. Studie ze starší české literatury. — 2. vyd. — Pr., 1962.

Hrabák J., Jerábek D., Tichá Z. Průvodce po dějinách české literatury. — 2. dopln. vyd. — Pr., 1978.

Jakubec J. Dějiny literatury české; D. 1. Od nejstarších dob do probuzení politického. — 2 vyd. — Pr., 1929.

Karbusický V. Nejstarsí povesti české. Fantazie, domněnky, fakta. — 2. rozšiř. vyd. — Pr., 1967.

Krahalík I. Komu pochoden? Kronika života kronikářova. — Pr., 1944.

Králík O. Kosmová kronika a předchozí tradice. — Pr., 1976.

Králík O. Nejstarší rodokmen české literatury. — Pr., 1971.

Králík O. Šest legend hledá autora. — Pr., 1966.

Králík O. Slavníkovské interludium. К česko-polským kulturnim vztahům kolem roku 1000. — Ostrava, 1966.

Novák A. Dějiny českého písemnictví. — 2. prehl. а dopln. vyd. — Pr., 1946.

Pauliny E. Slovesnost a kultúrny jazyk Vel’kej Moravy. — Br., 1964.

Petru E. Vývoj českého exempla v době předhusitské. — Pr., 1966.

Pražák A. Dějiny spisovné slovenštiny po dobu Štúrovu. — Pr., 1922.

Pražák A. Dějiny slovenskej literatúry. 1. Od nejstarších časů do nové doby. — Pr., 1950.

Pražák A. Národ se branil: Obrany národa a jazyka českého od nejstarších dob po přítomnost. — Pr., 1945.

Procházkova H. Po stopách dávného přátelství: Kapitoly z česko-ruských literarních styků do konce 17. století. — Pr., 1959.

Přehledné dějiny literatury: 1. Dějiny literatury české a slovenské s přehledem vývojových tendencí světové literatury. — Pr., 1970.

Příspěvky k dějinám starši české literatury. — Pr., 1958.

Sembera A. V. Dějiny řeči a literatury československé. Vek starší. — Vídeň, 1859.

Staroslovenské legendy českého původu. Nejstarší kapitoly z dějin česko-ruských kulturních vztahů / Spolupr. A. I. Rogov, E. Bláhová, V. Konzal. — Pr., 1976.

Sváb M. Přehled dějin starší české literatury se srovnávacím nástinem slovenského vývoje. — Pr., 1964.

Třeštík D. Kosmas. — Pr., 1966.

Třeštík D. Kosmová kronika: Studie k počátkům českého dějepísectví a politického myšlení. — Pr., 1968.

Václavek B., Smetana R. O české písni lidové a zlidovělé. — Pr., 1950.

Vašica J. Literární památniky epochy velkomoravské. 863—885. — Pr., 1966.

Vilikovský J. Písemnictví českého středověku. — Pr., 1948.

Vlček J. Dějiny české literatury; D. 1. Od nejstarších dob až po «Věk zlatý». — 5. vyd. — Pr., 1960.

610

ВЕНГЕРСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Madyar irodalmi lexikon / Föszerk. M. Benedek; Szerk. biz. G. Bölöni és mások: Köt. 1—3. — Bp., 1963—1965.

Stoll B. és mások. A magyar irodalomtörténet bibliográfiája 1772-ig. — Bp., 1972.

Кланицаи Т. и др. Краткая история венгерской литературы XI—XX века / Пер. с венг. Л. Балов и др. — Будапешт, 1962.

Kardos T. A Magyar színjáték kezdetei: Színhá ztudományi Intézet. — Bp., 1960.

A Magyar irodalom története: In 6 k. — 1. A Magyar irodalom története 1600-ig. / Szerk. T. Klaniczay. — Bp., 1964.

A Magyar irodalom történote 1849-ig. — 3-ik. átdolg. kiad. / A köt. szerzöi J. Bán, R. Gerézdi, T. Klaniczay és mások; Szerk. J. Szauder. — Bp., 1968.

Malyusz E. Királyi kancellaírás a középkori Magyarországon. — Bp., 1973.

Mezey L. Irodalmi anyanyelvüségünk kezdetei az Arpádkor végén. — Bp., 1955.

Szerb A. Magyar irodalom-történet. T. 1, 2. — Cluj; Kolozsvár, 1934.

ПОЛЬСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Bibliografia literatury polskiej. Nowy Korbut. — W-wa, 1963—1965. T. 1—3. Piśmiennictwo staropolskie.

История польской литературы: В 2-х т. — М., 1968. Т. 1.

Липатов А. В. Формирование польского романа и европейская литература. Средневековье. Возрождение. Барокко. — М., 1977.

Brückner A. Dzieje kultury polskiej: W 2 t. — Wyd. 3-е. — W-wa, 1957—1958.

Brückner A. Sredniowieczna pieśń religijna polska. — Kraków, 1923.

Budzyk K. Szkice i materiały do dziejów literatury staropolskiej. — W-wa, 1955.

Dąbrowski J. Dawne dziejopisarstwo polskie (do roku 1480). — Wrocław, 1964.

Kleiner J. Zarys dziejów literatury polskiej od początków do 1918 г. — Wrocław, 1968.

Krzyżanowski J. Dzieje literatury polskiej od początków do czasów najnowszych. — Wyd. 2-е. — W-wa, 1972.

Literatura polska od średniowiecza do pozytywizmu / Pod red. J. Z. Jakubowskiego. — Wyd. 3-е. — W-wa, 1977.

Literatura staropolska i jej zwiazki europejskie: Pr. poświęcone VII Międzynar. kongr. slawistów w Warszawie w roku 1973 / Pod red. J. Pelca. — Wrocław, 1973.

Plezia M. Najstarsza poezja polsko-łacińska (do połowu XVI wieku). — Wroclaw, 1952.

Problemy literatury staropolskiej: 2 ser. / Pod red. J. Pelca. — Wrocław, 1972—1973.

Sredniowiecze: Studia о kulturze. — W-wa, 1961—1969. Т. 1—4. Ze studiów nad literaturą staropolską. — Wrocław, 1957.

VIII. ЛИТЕРАТУРА ДРЕВНЕЙ РУСИ

СПРАВОЧНЫЕ ИЗДАНИЯ

Кандель Б. Л., Федюшина Л. М., Бенина М. А. Русская художественная литература и литературоведение: Указ. справ.-библиогр. пособий с конца XVIII века по 1974 г. — М., 1976.

Венгеров С. А. Источники словаря русских писателей. — СПб. (Пг.), 1900—1917. Т. 1—4.

Мезьер А. В. Русская словесность с XI по XIX столетия включительно: Библиогр. указ. — СПб., 1899— 1902. Ч. 1, 2.

Дробленкова. Н. Ф. Библиография советских русских работ по литературе XI—XVII вв. за 1917—1957 гг. — М.; Л., 1961.

Дробленкова Н. Ф. Библиография работ по древнерусской литературе, опубликованных в СССР, 1958— 1967 гг. — Л., 1978—1979. Ч. 1, 2.

Будовниц И. У. Словарь русской, украинской, белорусской письменности и литературы до XVIII века. — М., 1962.

Українські письменники: Бїо-бїблїогр. словник. — Київ, 1960—1965. Т. 1—5.

Бельчиков Н. Ф., Бегунов Ю. К., Рождественский Н. П. Справочник-указатель печатных описаний славяно-русских рукописей. — М.; Л., 1963.

РАБОТЫ ОБЩЕГО ХАРАКТЕРА

История русской литературы: В 10-ти т. — М.; Л., 1941—1954. Т. 1. Литература XI — начала XIII века; Т. 2. Ч. 1. Литература 1220-х — 1580-х гг.

История русской литературы: В 3-х т. — М.; Л., 1958—1964. Т. 1. Литература X—XVIII веков.

История русской литературы: В 4-х т. — Л., 1980. Т. 1. Древнерусская литература. Литература XVIII века.

Гудзий Н. К. История древней русской литературы [XI—XVII вв.]. — 7-е изд. — М., 1966.

История русской литературы X—XVII веков. — М., 1980.

Орлов А. С. Древняя русская литература XI—XVII веков. — 3-е изд. — М.; Л., 1945.

Пыпин А. Н. История русской литературы: В 4-х т. — 4-е изд. — СПб., 1911—1913. Т. 1. Древняя письменность.

Соколов Ю. М. Русский фольклор. — 2-е изд. — М., 1941.

Picchio R. La letteratura russa antica (XI—XVII). — Firenze; Milano, 1968.

Адрианова-Перетц В. П. Древнерусская литература и фольклор. — Л., 1974.

Білецький О. Давня українська і давня російська літератури: [Сб. ст.]. — Київ, 1965.

Буслаев Ф. И. Исторические очерки русской народной словесности и искусства; [Сб. ст.]. — СПб., 1910.

Греков Б. Д. Киевская Русь. — 6-е изд. — М., 1953.

Древнерусская литература и ее связи с новым временем. — М., 1967.

Еремин И. П. Литература древней Руси: (Этюды и характеристики). — М.; Л., 1966.

История культуры древней Руси: Домонгольский период. — М.; Л., 1948—1951. Т. 1, 2.

Лихачев Д. С. Возникновение русской литературы. — М., Л., 1952.

Лихачев Д. С. Поэтика древнерусской литературы. — 3-е изд. — М., 1979.

Лихачев Д. С. Развитие русской литературы X—XVII веков: Эпохи и стили. — Л., 1973.

Лихачев Д. С. Текстология: На материале русской литературы X—XVII вв. — М.; Л., 1962.

Лихачев Д. С. Человек в литературе древней Руси. — 2-е изд. — М., 1970.

Робинсон А. Н. Литература древней Руси в литературном процессе средневековья XI—XIII вв.: Очерки литературно-исторической типологии. — М., 1980.

Розов Н. Н. Книга древней Руси XI—XIV вв. — М., 1977.

Рыбаков Б. А. Древняя Русь: Сказания. Былины. Летописи. — М., 1963.

Скафтымов А. П. Поэтика и генезис былин: Очерки. — Москва; Саратов, 1924.

Сперанский М. Н. Из истории русско-славянских литературных связей. Сб. ст. — М., 1960.

611

Тихонравов Н. С. Древняя русская литература: [Сб. ст.]. — М., 1898.

Труды Отдела древнерусской литературы / АН СССР. Ин-т рус. лит. (Пушкинский дом). — Л., 1934—1981. Т. 1—36.

Ангелов Б. С. Из историята на руско-българските литературни връзки. — С., 1972.

Българо-руски литературни връзки през средно-вековиете: Изслед. и материали. — С., 1977. — (Старобългарска лит.; Кн. 2).

Истоки русской беллетристики: Возникновение жанров сюжетного повествования в древнерусской литературе. [Сб. ст.]. — Л., 1970.

Ключевский В. О. Древнерусские жития святых как исторический источник. — М., 1871.

Орлов А. С. Героические темы древней русской литературы: [Светская повествоват. лит.]. — М.; Л., 1944.

Орлов А. С. Об особенностях формы русских воинских повестей (кончая XVII в.). — М., 1902.

Старинная русская повесть: Ст. и исслед. — М.; Л., 1941.

Seemann K.-D. Die altrussische Wallfahrtsliteratur: Theorie und Geschichte eines literarischen Genres. — München, 1976.

Адрианова-Перетц В. П., Покровская В. Ф. Древне-русская повесть. — М.; Л., 1940.

Назаревский А. А. Библиография древнерусской повести: [Хронол. продолж. к указ. библиогр. 1940 г.]. — М.; Л., 1955.

РУССКОЕ ЛЕТОПИСАНИЕ

Бережков Н. Г. Хронология русского летописания. — М., 1963.

Дмитриева Р. П. Библиография русского летописания. — М.; Л., 1962.

Лихачев Д. С. Русские летописи и их культурно-историческое значение. — М.; Л., 1947.

Насонов А. Н. История русского летописания XI — начала XVIII века: Очерки и исслед. — М., 1969.

Приселков М. Д. История русского летописания XI—XV вв. — Л., 1940.

Творогов О. В. Древнерусские хронографы. — Л., 1975.

Тихомиров М. Н. Русское летописание. — М., 1979.

Шахматов А. А. Разыскания о древнейших русских летописных сводах. — СПб., 1908.

ОТДЕЛЬНЫЕ АВТОРЫ И ПАМЯТНИКИ

Бегунов Ю. К. Памятник русской литературы XIII века «Слово о погибели Русской земли». — М.; Л., 1965.

Веселовский А. Н. Славянские сказания о Соломоне и Китоврасе и западные легенды о Морольфе и Мерлине. — Пг., 1921.

Изборник Святослава 1073 г.: Сб. ст. — М., 1977.

Кузьмина В. Д. Девгениево деяние: (Деяние прежних времен храбрых человек). — М., 1962.

Мещерский Н. А. История Иудейской войны Иосифа Флавия в древнерусском переводе. — М.; Л., 1958.

Орлов А. С. Владимир Мономах. — М.; Л., 1946.

Siefkes F. Zur Form des Zitije Feodosija: Vergleichende Studien zur byzantinischen und altrussischen Literatur. — Berlin; Zürich, 1970.

«СЛОВО О ПОЛКУ ИГОРЕВЕ»

Адрианова-Перетц В. П. «Слово о полку Игореве» и памятники русской литературы XI—XIII веков. — Л., 1968.

Виноградова В. Л. Словарь-справочник «Слова о полку Игореве». — Л., 1965—1978. Вып. 1—5.

Дмитриев Л. А. История первого издания «Слова о полку Игореве»: Материалы и исслед. — М.; Л., 1960.

Лихачев Д. С. «Слово о полку Игореве» и культура его времени. — Л., 1978.

Орлов А. С. Слово о полку Игореве. — 2-е изд. — М.; Л., 1946.

Перетц В. Н. Слово о полку Ігоревім: Пам’ятка феодальної України — Руси XII віку. — Київ, 1926.

Рыбаков Б. А. Русские летописцы и автор «Слова о полку Игореве». — М., 1972.

Рыбаков Б. А. «Слово о полку Игореве» и его современники. — М., 1971.

«Слово о полку Игореве»: Памятники литературы и искусства XI—XVII веков. — М., 1978.

Слово о полку Игореве: Сб. исслед. и ст. — М.; Л., 1950.

Слово о полку Игореве и памятники Куликовского цикла: К вопросу о времени написания «Слова». [Сб. ст.]. — М.; Л., 1966.

Слово о полку Игореве — памятник XII века: [Сб. ст.]. — М.; Л., 1962.

La geste du prince Igor’: Epopée russe du douzième siècle / Texte établi, traduit et commenté sous la direction d’Henry Grégoire, de Roman Jacobson et de Marc Szeftel. — N. Y., 1948.

Wollman S. Slovo о pluku Igorově jako umělecké dílo. — Pr., 1958.

Адрианова-Перетц В. П. «Слово о полку Игореве»: Библиогр. изд., пер. и исслед. — М.; Л., 1940.

Данилова О. В., Поплавская Е. Д., Романченко И. С. Слово о полку Игореве: Библиогр. указ. — М., 1940.

Дмитриев Л. А. «Слово о полку Игореве»: Библиогр. изд., пер. и исслед., 1938—1954. — М.; Л., 1955.

IX—X. ЛИТЕРАТУРЫ ЗАПАДНОЙ ЕВРОПЫ

ОБЩИЕ РАБОТЫ

Bibliographie zur alteuropäischen Religionsgeschichte: In 2 Bd. — B., 1967—1974.

* * *

Бычков В. В. Эстетика поздней античности. — М., 1981.

Гуревич А. Я. Проблемы средневековой народной культуры. — М., 1981.

Добиаш-Рождественская О. А. Западная Европа в средние века. — М., 1920.

Музыкальная эстетика западноевропейского средневековья и Возрождения / Сост. и вступ. ст. В. П. Шестакова. — М., 1966.

Трахтенберг О. В. Очерки по истории западноевропейской средневековой философии. — М., 1957.

Adriani M. L’Europa cristiana. Dal declino della romanità alle soglie dell’anno mille. — Roma, 1971.

Arthurian literature in the Middle Ages. A collaborative history / Ed. by R. S. Loomis. — Oxford, 1959.

Badel P.-Y. Introduction à la vie littéraire du moyen âge. — P. etc., 1969.

Battaglia S. La coscienza letteraria del Medioevo. — Napoli, 1965.

Battaglia S. La lirica medievale: Lezioni universitarie. — Napoli, 1954.

Bezzola R. R. Les origines et la formation de la littérature courtoise en Occident (500—1200): En 3 pt. — P., 1944—1963.

612

Bischoff B. Mittelalterliche Studien: Ausgewählte Aufsätze zur Schriftkunde und Literaturgeschichte: In 2 Bd. — Stuttgart, 1966—1967.

Bloch M. La société féodale: En 2 vol. — P., 1939—1940.

Bolgar R. R. The classical heritage and its beneficiaries. — L., 1973.

Curtius E. R. Europäische Literatur und lateinischen Mittelalter. — 2., durchges. Aufl. — Bern, 1954.

The Epic in medieval society. Aesthetic and moral values / Ed. by H. Scholler. — Tübingen, 1977.

Geschichte der Textüberlieferung der antiken und mittelalterlichen Literatur. Bd. 2. Uberlieferungsgeschichte der mittelalterlichen Literatur / Red. M. Meier u. a. — Zürich. 1964.

Harms W. Homo viator in bivio: Studien zur Bildlihkeit des Weges. — München, 1970.

Ker W. P. The dark ages. — N. Y., 1958.

Ker W. P. Epic and romance: Essays on medieval literature. — N. Y., 1957.

Laistner M. L. W. Thought and letters in Western Europe. A. D. 500 to 900. — L., 1957.

Le Goff J. La civilisation de l’Occident médiévale. — P., 1964.

Lindsay J. Song of a falling world. Culture during the break-up of the Roman Empire. (A. D. 350—600). — L., 1948.

The Medieval literature of Western Europe / Gen. ed. J. H. Fisher. — N. Y.: L., 1966.

Renucci P. L’aventure de l’humanisme européen au Moyen-Age (IVe — XIVe siecle). — P., 1953.

Ruggieri R. M. Lirica, epica, romanzo cortese nel mondo neolatino: Studi e ricerche. — Matera, 1973.

Ruhe E. De Amasio ad Amasiam. Zur Gattungsgeschichte des mittelalterlichen Liebesbriefes. — München, 1975.

Vinaver E. A la recherche d’une poétique médiévale. — P., 1970.

Zumthor P. Essai de poétique médiéval. — P., 1972.

Zumthor P. Langue, texte, énigme. — P., 1975.

ОБЩИЕ РАБОТЫ ПО ИСТОРИИ СРЕДНЕВЕКОВЫХ ЛИТЕРАТУР ОТДЕЛЬНЫХ СТРАН И РЕГИОНОВ

ФРАНЦУЗСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Bossuat R. Manuel bibliographique de la littérature française du Moyen Age. — Melun, 1951.

Bossuat R. Manuel bibliographique de la littérature française du moyen âge. Suppl. 1—2. — P., 1955—1961.

Critical Bibliography of French Literature: In 7 vol. Vol. I. The mediaeval Period / Ed. U. T. Holmes. — Syracuse, 1947.

Dictionnaire des lettres françaises / Publ. sous la dir. de G. Grente. Le Moyen âge; Vol. prép. par R. Bossuat. — P., 1964.

Dizionario critico della letteratura francese: In 2 vol. / Dir. da F. Simone. — Torino, 1972.

Osburn Ch. B. Research and reference guide to French studies. — Metuchen (N. J.), 1968.

Osburn Ch. B. Guide to French studies: Suppl. with cumulative indexes. — Metuchen (N. J.), 1972.

* * *

История французской литературы: В 4-х т. — М.; Л., 1946. Т. 1. С древнейших времен до революции 1789 г.

Черневич М. Н., Штейн А. Л., Яхонтова М. А. История французской литературы. — М., 1965.

Шишмарев В. Ф. Избранные статьи. Французская литература. — М.; Л., 1975.

Adam A., Lerminier G., Morot-Sir E. Littérature française: En 2 vol. Vol. 1. Des origines à la fin du XVIII e siècle. — P., 1972.

Boutet D., Strubel A. Littérature, politique et société dans la France du Moyen Age. — P., 1979.

Cohen G. La vie littéraire en France au Moyen-âge. — P., 1949.

Faral E. Les jongleurs en France au moyen âge. — P., 1910.

Guth P. Histoire de la littérature française. — P., 1967. Vol. 1. Des origines épiques au siècles des lumières.

Histoire de la langue et de la littérature française des origines à 1900: En 8 vol. / Publ. sous la dir. de L. Petit de Julleville. — P., 1896. Vol. 1, 2. Moyen âge (des Origines à 1500).

Histoire de la littérature française: En 4 vol. / Publ. sous la dir. de J. Roger et J.-Ch. Payen. — P., 1969. Vol. I. Du Moyen Age à la fin du XVIIe siècle.

Histoire littéraire de la France: En 12 vol. / Par un coll. sous la dir. de P. Abraham, R. Desné. 1. Des origines a 1492. — P., 1974.

Holmes U. T. A history of old French literature from the origins to 1300. — N. Y., 1937.

Jasinski R. Histoire de la littérature française: En 2 vol. / Ed. rev. et compl. par R. Bossuat et al. — P., 1965. Vol. 1.

Le Gentil P. La littérature française du Moyen âge. — P., 1963.

Levy R. Chronologie approximative de la littérature française du Moyen âge. — Tübingen, 1957.

Littérature française: En 16 vol. / Dir. par C. Pichois. (1). Le Moyen Age. 1. Des origines à 1300 / Par J. Ch. Payen. — P., 1970.

Littérature française: En 2 vol. / Publ. sous la dir. de J. Bédier, P. Hazard. — P., 1955. T. 1.

Neuf siècles de littérature française. Des origines à nos jours / Par. E. Mireaux, R. Lebègue, R. Bray et al.; Sous la dir. de E. Henriot. — P., 1958.

Paris G. Mélanges de littérature française du Moyen âge. — P., 1912.

Payen J. Ch. Le motif du repentir dans la littérature française médiévale. Des origines à 1230. — Genève, 1967.

Réau L. La civilisation française au Moyen âge. — P., 1958.

Sabatier R. La poésie du Moyen âge. — P., 1975.

Sainte-Beuve Ch. Au. Ancienne littérature. (Partie médiévale); Cours professé à l’Univ. de Liege (1848—1849). — P., 1971.

Uitti K. D. Story, myth and celebration in Old French narrative poetry. 1050—1200. — Princeton, 1973.

Van Tieghem Ph. Histoire de la littérature française. — P., 1953.

Viscardi A. Le letterature d’Oc e d’Oil. — Nuova ed. agg. — Firenze; Milano, 1967.

Voretsch K. Einführung in das Studium der altfranzösischen Literatur. — 3. Aufl. — Halle (Saale), 1925.

Zumthor P. Histoire littéraire de la France médiévale (VIe — XIVe siècles). — P., 1954.

Zamthor P. Langue et techniques poétiques à l’époque romane (XIe — XIIIe siècles). — P., 1963.

ПРОВАНСАЛЬСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Савченко С. Провансальский язык и исторические судьбы южной Франции. — Киев, 1918.

Avalle D’Arco S. La letteratura medievale in lingua d’oc nella sua tradizione manoscritta. Problemi di critica testuale. — Torino, 1961.

Camproux Ch. Histoire de la littérature occitane. — P., 1971.

Lafont R., Anatole Ch. Nouvelle histoire de la littérature occitane: En 2 vol. — P., 1970. Vol. 1.

613

АНГЛИЙСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Chambers encyclopaedia of English literature / Ed. D. Patrick, J. L. Geddie. — L., 1922. Vol. 1.

The new Cambridge bibliography of English literature. — L.; N. Y., 1974. T. 1. 600—1600.

The Oxford companion to English literature / Ed. Sir Paul Harvey. — 4th ed. — Oxford, 1975.

* * *

Аникин. Г. В., Михальская Н. П. История английской литературы. — М., 1975.

Аникст А. История английской литературы. — М., 1956.

История английской литературы: В 3-х т. — М.; Л., 1943. Т. 1. Вып. 1.

Anderson G. K. Old and middle English literature from the beginning to 1485. — N. Y., 1962.

Gradon P. Form and style in early English literature. — L., 1971.

Greenfield S. B. A critical history of old English literature. — L., 1966.

Grose M. W., McKenna D. Old English literature. — L., 1973.

Martin-Clarke D. E. Culture in early Anglo-Saxon England. — Baltimore, 1947.

Pearsell D. Old English and Middle English poetry. — L., 1977.

Schlauch M. English medieval literature and its social foundations. — W-wa; L., 1967.

Schofield W. English literature from the Norman conquest to Chaucer. — N. Y.; L., 1906.

Ward A. W., Waller A. R. The Cambridge history of English literature: In 15 vol. Vol. 1. From the beginnings to the cycles of romance. — Cambridge, 1907; Vol. 2. The end of the Middle ages. — Cambridge, 1908.

Watts A. C. The lyre and the harp. A comparative reconsideration of oral tradition in Homer and Old English epic poetry. — New Haven. London, 1969.

Wilson R. M. Early middle English literature. — L., 1939.

Wrenn C. L. A study of old English literature. — L., 1967.

КЕЛЬТСКИЕ ЛИТЕРАТУРЫ

Best R. I. Bibliography of Irish philology and manuskript literature, publications 1913—1941. — Dublin, 1942.

Best R. I. Bibliography of Irish philology and of printed Irish literature. — Dublin, 1913.

Bromwich R. Medieval Celtic Literature, a select bibliography. — Toronto, 1974.

* * *

Carney J. Studies in Irish literature and history. — Dublin, 1955.

De Vries J. Keltische Religion. — Stuttgart, 1961.

Dottin G. Liltératures celtiques. — P., 1924.

Grupp G. Kultur der alten Kelten und Germanen / Mit einem Rückblick auf die Urgeschichte. — München, 1905.

Hull E. A text book of Irish literature: In 2 vol. — Dublin, 1906—1908.

MacLean M. The literature of the Celts. — N. Y.. L., [1902].

O’Connor F. The backward look: A survey of Irish literature. — L., 1967.

Rees A., Rees B. Celtic heritage. Ancient tradition in Ireland and Wales. — L., [1961].

Thomas P. A history of Welsh literature. — Oxford, 1955.

НЕМЕЦКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Brümmer F. Lexikon der deutschen Dichter und Prosaisten. Von altesten Zeiten bis zum Ende des 18. Jahrhunderts. — Leipzig, o. J.

Die deutsche Literatur des Mittelalters: Verfasserlexikon: In 2 Bd. / Begr. von W. Stammler. — Völlig neubearb. Aufl. — B.; N. Y., 1977.

Dizionario critico della letteratura tedesca: In 2 vol. / Dir. da S. Lupi. — Torino, 1976.

Kosch W. Deutsches Literatur-Lexikon: Biographisches Handbuch: In 4 Bd. / Begr. von W. Kosch. — 3., völlig neubearb. Aufl. — Bern; München, 1968.

Lexicon deutschsprachiger Schriftsteller von den Anfängen bis zur Gegenwart: In 2 Bd. — 2., überarb. Aufl. — Leipzig. 1972.

* * *

История немецкой литературы: В 5-ти т. — М., 1962. Т. 1. IX—XVII вв.

Bertau K. Deutsche Literatur im enropaischen Mittelalter: In 2 Bd. — München, 1972—1973.

Boor H. de, Newald R. Geschichte der deutschen Literatur von den Anfängen bis zur Gegenwart. — München, 1955. Bd. 1, 2.

Ehrismann G. Geschichte der deutschen Literatur bis zum Ausgang des Mittelalters: In 2 Bd. — München, 1954—1955.

Erb E. Geschichte der deutschen Literatur von den Anfängen bis 1160: In 2 Bd. — B., 1963.

Francke K. Die Kulturwerte der deutschen Literatur des Mittelalters. — B., 1910.

Frenzel H. A., Frenzel E. Daten deutscher Dichtung: Chronologischer Abriss der deutschen Literaturgeschichte. — München, 1962. Bd. 1. Von den Anfängen bis zur Romantik.

Golther W. Die deutsche Dichtung im Mittelalter, 800 bis 1500. — 2. Aufl. — Stuttgart, 1922.

Holland H. Geschichte der altdeutschen Dichtkunst in Bayern. — Regensburg, 1862.

Maurer F. Dichtung und Sprache des Mittelalters. Ges. Aufsätze. — 2. starkerw. Aufl. — Bern; München, 1971.

Schlosser H. D. Die literarischen Anfänge der deutschen Sprache: Ein Arbeitsbuch zur althochdeutschen und altniederdeutschen Literatur. — B., 1977.

Schwietering J. Die deutsche Dichtung des Mittelalters. — Potsdam, o. J.

Soziologie mittelalterlicher Literatur / Hrsg. von W. Haubrichs. — Frankfurt a. M., 1973.

Uhland L. Uhland Schriften zur Geschichte der Dichtung und Sage. — Stuttgart, 1865. Bd. 7.

Unwerth W., Siebe T. Geschichte der deutschen Literatur bis zur Mitte des XI. Jahrhunderts. — Berlin; Leipzig, 1920.

СКАНДИНАВСКИЕ ЛИТЕРАТУРЫ

Bekker-Nielsen H. Old Norse-Icelandic studies: A select bibliogr. — Toronto, 1967.

Ehrencron-Müller H. Forfatterlexikon omfattende Danmark, Norge og Island indtil 1814: Bd. 1—12. — København, 1924—1935.

Hermannsson H. Old Icelandic literature: A bibliogr. essay. — Ithaca (N. Y.), 1933.

Kulturhistorisk lexsikon for nordisk middelalder fra vikingetid til reformationstid: In 21 bd. — København, 1956—1977.

Mitchell P. M. A bibliographical guide to Danish literature. — Copenhagen: Munksgaard, 1951.

Nytt norsk forfatterleksikon / Utg. av W. DahL — Oslo: Gyldendal Norsk Forl., 1971.

Svenskt litteraturlexicon — Andra utvidg. uppl. — Lund: Gleerup, 1970.

* * *

Гуревич А. Я. «Эдда» и сага. — М., 1979.

Стеблин-Каменский М. И. Древнескандинавская литература. — М., 1979.

614

Стеблин-Каменский М. И. Культура Исландии. — Л., 1967.

Стеблин-Каменский М. И. Миф. — Л., 1976.

Boberg I. M. Motif-index of early Icelandic literature. — Copenhagen,1966.

Dansk litteratur historie / Red. og billedudv. P. H. Traustedt. Bd I. Albeck G., Billeskov Jansen F. J. Fra runerne til Johannes Ewald. — 3 udg. — København, 1971.

Danmarks store digtere: Dansk litteraturhaandbog: Del. 1, 2 / Red. av H. Stangerup. — Odense, 1943—1944.

De Vries J. Altnordische Litteraturgeschichte: In 2 Bd. — 2 Aufl. — B., 1964—1967.

Hallberg P. Den fornisländska poesien. — Stockholm, 1962.

Hellesnes N., Høyland O. Norrøn literaturhistorie. — Oslo, 1971.

Heusler A. Die altgermanische Dichtung. — 2. Aufl. — Potsdam, 1941.

Jónsson F. Den oldnorske og oldislandske litteraturs historie: In 4 bd. — København. 1894—1902.

Marker F. I., Marker L. L. The scandinavian theatre: a short history. — Oxford, 1975.

Mogk E. Ceschichte der norwegisch-islandischen Literatur. — 2., verb. und verm. Aufl. — Strassburg, 1904.

Noreen E. Den norsk-isländska poesien. — Stockholm: Norstedt, 1926.

Norges litteratur historie / Red. av E. Beyer: Bd 1. Holm-Olsen L., Heggelund K. Fra runene til Norske Selskab. — Oslo, 1974.

Ny illustrerad svensk litteraturhistoria / Huvudred. E. N. Tigerstedt. Del. 1. Forntiden. Medeltiden. Vasatiden. — 2 bearb. uppl. — Stockholm, [1967].

Olrik A., Nordisk aandsliv i vikingetid og tidlig middelalder. — København: Gyldendalske Boghandel, 1907.

Petersen C. S. Fra fokevandringstiden indtil Holherg. — København, 1929.

Turville-Petre G. Origins of Icelandic literature. — Oxford, 1953.

ФИНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Карху Э. Г. От рун — к роману: Статьи о карело-финском фольклоре, «Калевале», финской литературе. — Петрозаводск, 1978.

Ahokas J. A history of Finnish literature. — Bloomington, 1973.

ИТАЛЬЯНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Голенищева-Кутузова И. В. История итальянской литературы: Указ. работ, изд. в СССР на рус. яз., 1917—1975 / Под ред. М. П. Алексеева. — М., 1977. Т. 1, 2.

Dizionario critico della letteratura italiana: In 3 vol. / Dir. da V. Branca. — Torino, 1973.

Dizionario enciclopedico della letteratura italiana: In 6 vol. — Bari; Roma, 1966—1970.

* * *

Гаспари А. История итальянской литературы: В 2-х т. Т. 1. Итальянская литература средних веков / Пер. К. Бальмонта. — М., 1895.

Шишмарев В. Ф. Избранные статьи. История итальянской литературы и итальянского языка. — Л., 1972.

Amari R. E. G. Storia critica della prima letteratura italiana. — Livorno, 1957.

Apollonio M. Uomini e forme nella cultura italiana delle origini, storia letteraria del duecento. — 2-a ed. — Firenze, 1943.

Battaglia S. Le opoche della letteratura italiana: Medioevo, Umanesimo, Binascimento. — Napoli, 1965.

Bertoni G. Il Duecento / A cura di A. Vallone. — 3-a ed. riv. e cor. con suppl. bibliogr. (1940—1971). — Milano, 1973. — (Storia letteraria d’ltalia: In 10 vol.).

Brezzi P. L’Italia nel Duecento (1190—1313). — Roma, 1972.

Contini G. Poeti del Duecento: In 2 vol. — Milano; Napoli, 1960.

Dardano M. Lingua e tecnica narrativa nel Duecento. — Roma, 1969.

De Sanctis F. Storia della letteratura italiana: In 2 vol. / A cura di B. Croce. — Torino, 1958. Vol. 1. (Де Санктис Ф. История итальянской литературы: В 2-х т./ Пер. под ред. Д. Е. Михальчи. — М., 1963. Т. 1).

Flora F. Storia della letteratura italiana: In 5 vol. Vol. 1. Dal Medio Evo alla fine del Trecento. — 18-a ed. — Milano, 1974.

Margueron C. Recherches sur Guittone d’Arezzo, sa vie, son époque, sa culture. — P., 1966.

Monteverdi A. Cento e Duecento. — Roma, 1971.

Nassi G. Letteratura italiana del Medioevo. — Firenze, 1955.

Novati F. Le origini / Riv. a cura di A. Monteverdi. — Milano, 1926.

Pasquini E. La letteratura didattica e la poesia popolare del Duecento. — Bari, 1971.

Pellizzari A. La vita e le opere di Guittone d’Arezzo. — Pisa, 1906.

Quaglio A. E. La poesia realistica e la prosa del Duecento. — Bari, 1971.

Russo L. Studi sal Due e Trecento. — Roma, 1946.

Santangelo S. Le tenzoni poetiche nella letteratura italiana delle origini. — Geneve, 1928.

Sedgwick H. D. Italy in the thirteenth century. — Boston; Now York, 1933.

Storia della letteratura italiana: In 8 vol. / Dir da E. Cecchi, N. Sapegno. — Milano, 1974. Vol. 1. Le origini e il Duecento.

Torraca F. Studi su la lirica italiana del Duecento. — Bologna, 1902.

Viscardi A. Le origini / A cura di A. M. Finoli. — 5-a ed. con aggiunta bibliogr. — Milano, 1973. — (Storia letteraria d’Italia: In 10 vol.).

Viscardi A. Storia della letteratura italiana dalle origini al Rinascimento. — Milano, 1960.

ИСПАНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

Diccionario de literatura española / Dir. por G. Bleiberg, J. Marias. — 4-a ed. corr. у aum. — Madrid, 1972.

Diccionario de literatura española: En 2 vol. — Barcelona, 1975.

Simon Dias J. Manual de bibliografia de la literatura, española. — Barcelona, 1970.

* * *

Менендес Пидаль Р. Избранные произведения: Испанская литература средних веков и эпохи Возрождения. — М., 1961.

Смирнов А. А. Средневековая литература Испании. — Л., 1969.

Тикнор Д. История испанской литературы / Пер. Н. И. Стороженко. — М., 1883. Т. 1.

Штейн А. Л. История испанской литературы: (Средние века и Возрождение). — М., 1976.

Alborg J. L. Historia de la literatura española. T. 1. Edad media у Benacimiento. — 2-a ed. ampl. — Madrid, 1972.

Alvar C. La poesía trovadoresca en España у Portugal. — Madrid, 1977.

Asensio E. Poetica у realidad en el cancionero peninsular de la edad media. — 2-a ed. aum. — Madrid, 1970.

Avalle-Arce J. B. Temas hispánicos medievales: Literatura e historia. — Madrid, 1974.

Aub M. Manual de historia de la literatura española. — Madrid, 1974.

Cejador у Frauca J. Historia do la lengua у literatura castellana. T. 1. Pt 1, 2. Desde los origenes hasta Carlos V. — Madrid, 1972.

615

Deyermond A. D. A literary history of Spain: The Middle Age. — London, 1971.

Historia general de las literatures hispánicas / Bajo la dir. de G. Diaz-Plaja; Introd. de R. Menéndez Pidal. Т. 1. Desde los origenes hasta 1400. — Barcelona, 1949.

Lópes Estrada F. Introducción a la literatura medieval española. — 3-a ed. renov. — Madrid, 1966.

Marsan R. E. Itinéraire espagnol du conte médiéval: En 2 vol. — Lille, 1973.

IX. ЛИТЕРАТУРЫ ЗАПАДНОЙ ЕВРОПЫ РАННЕГО СРЕДНЕВЕКОВЬЯ

Глава первая
ЛАТИНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

ОБЩИЕ РАБОТЫ

Голенищев-Кутузов И. Н. Средневековая латинская литература Италии / Изд. подгот. И. В. Голенищевой-Кутузовой; Отв. ред. М. Л. Гаспаров. — М., 1972.

Памятники средневековой латинской литературы IV—IX веков / Отв. ред. М. Е. Грабарь-Пассек, М. Л. Гаспаров. — М., 1970.

Auerbach E. Literatursprache und Publikum in lateinischer Spätantike und im Miltelaltor. — Bern, 1958.

Chadwick N. K. Poetry and letters in early Christian Gaul. — L., 1955.

Chiri G. Poesia cortese latina (profilo storico dal V al XII secolo). — Roma, 1954.

Dronke P. Medieval Latin and the rise of European love-lyric: In 2 vol. — London; Oxford, 1965—1966.

Ermini F. Storia della letteratura latina medievale dalle origini alla fine del secolo VII. — Spoleto, 1960.

Ghellinck J. de. Littérature latine au Moyen Age: En 2 vol. — Hildesheim, 1969.

Labriolle P. de. Histoire de la littérature latine chrétienne: En 2 vol. — 3-me éd., rav. et augmentée par G. Bardy. — P., 1947.

Langosch K. Die deutsche Literatur des lateinischen Mittelalters in ihren geschichtlichen Entwicklung. — B., 1964.

Lehmann P. Pseudo-antike Literatur des Mittelalters. — Leipzig; Berlin, 1927.

Manitius M. Geschichte der lateinischen Literatur des Mittelalters; In 3 Bd. — München, 1964—1965.

Monceaux P. Histoire littéraire de l’Afrique chrétienne depuis les origines jusqu’à l’invasion arabe: En 7 vol. — P., 1901—1923.

Norden E. Die antike Kunstprosa. Bd. 2. — 5. Aufl. — Stuttgart, 1959.

Raby F. J. E. A history of Christian Latin poetry from the beginnings to the close of the Middle Ages. — 2-d ed. — Oxford, 1953.

Raby F. J. E. A history of secular Latin poetry in the Middle Ages: In 2 vol. — 2-d cd. — Oxford, 1956.

Traube L. Einleitung in die lateinische Philologie des Mittelalters / Hrsg. V. P. Lehmann. — München, 1911.

Wright F. A., Sinclair T. A. History of later Latin literature: from the middle of the 4th to the end of the 17th century. — L., 1935.

Υοung K. The drama of the medieval church: In 2 vol. — Oxford, 1933.

НА ИСХОДЕ РИМСКОЙ ИМПЕРИИ (III—IV ВВ.)

Брюсов В. Я. Великий ритор: Жизнь и сочинения Децима Магна Авсония. — М., 1911.

Мазурин К. М. Тертуллиан и его творения. — М., 1892.

Майоров Г. Г. Формирование средневековой философии. Латинская патристика. — М., 1979.

Цветков П. И. Аврелий Пруденций Клемент; Исследование. — М., 1890.

Bardy G. Saint Augustin; l’homme et l’oeuvre. — 4-me éd. — P., 1950.

Courcelle P. Les confessions de Saint Augustin dans la tradition littéraire. Antécédents et postérité. — P., 1963.

Gilson E. H. Introduction a l’étude de Saint Augustin. — 3-me éd. — P., 1949.

Hagendahl H. Augustine and the Latin classics: In 2 vol. — Stockholm etc., 1967.

Hagendahl H. Latin fathers and the classics: A study of the apologists, Jerome and other Christian writers. — Göteborg,1958.

Marrou H.-I. Saint Augustin et la fin de la culture antique: En 2 vol. — P., 1938—1949.

Palanque J. R. Saint Ambroise et l’Empire romain. — P., 1933.

Peebles B. M. The poet Prudentius. — N. Y., 1951.

Pichon R. Lactance: Etude sur le mouvement philosophique et religieux sous le règne de Constantin. — P., 1901.

ОТ АНТИЧНОСТИ К СРЕДНЕВЕКОВЬЮ (V—VI ВВ.)

Courcelle J. Histoire littéraire des grandes invasions germaniques. — 3-me éd. — P., 1964.

Courcelle P. P. Les lettres greques en Occident. De Macrobe à Cassiodore. — P., 1948.

Josz A. Severino Boezio nel dramma della romanità; visione nella storia. — Milano, 1937.

Loyen A. Sidoine Apollinaire et l’esprit précieux en Gaule aux derniers jours de l’Empire romain. — P., 1943.

Patch H. R. The tradition of Boethius: A study of his importance in medieval culture. — N. Y., 1935.

«ТЕМНЫЕ ВЕКА» (VI—VIII ВВ.)

Bonnet M. Le latin de Grégoire de Tours. — P., 1890.

Chazottes C. Grégoire le Grand. — P., 1958.

Fontaine J. Isidore de Séville et la culture classique dans l’Espagne wisigothique: En 2 vol. — P., 1959.

Tardi D. Fortunat. — P., 1927.

Thompson A. H. Beda: his life, times and writings. — Oxford, 1935.

КАРОЛИНГСКОЕ И ОТТОНОВСКОЕ ВОЗРОЖДЕНИЕ (VIII—X ВВ.)

Anagnine E. Il concetto di Rinascita attraverso il Medioevo. (V—X sec.). — Milano; Napoli, 1958.

Karl der Grosse-Lebenswerk und Nachleben: In 5 Bd. / Hrsg. W. Braunfels. — Düsseldorf. 1965—1968.

Klose-Greger H. Roswitha von Gahdersheim. — B., 1961.

I problemi della civiltà carolingia. — Spoleto, 1954.

Wallach L. Alcuin and Charlemagne: Studies in Carolingian history and literature. — Ithaca; N. Y., 1959.

Глава вторая
НАРОДНО-ЭПИЧЕСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

ОБЩИЕ РАБОТЫ

Потанин Г. Н. Восточные мотивы в средневековом европейском эпосе. — М., 1899.

Типология народного эпоса / Отв. ред. В. М. Гацак. — М., 1975.

Goodrich N. L. Myth of the hero. — N. Y., 1962.

Medieval literature and folklore studies / Ed. by J. Mandel, B. Rosenberg. — New Brunswick, 1970.

КЕЛЬТСКИЙ ЭПОС

D’Arbois de Jubainville H. Essai d’un catalogue de la littérature épique de l’Irlande. — P., 1883.

616

* * *

Clancy J. P. Medieval Welsh lyrics. — L.; N. Y., 1965.

Cross T. P. Motif-index of early Irish literature. — N. Y., 1969.

Dillon M. Early Irish literature. — Chicago, 1948.

Hyde D. The story of early Gaelic literature. — L., 1895.

Knott E., Murphy G. Early Irish literature / Introd. J. Carney. — L., 1966.

Mac Cana P. The Mabinogi. — Cardiff, 1977.

Markale J. L’épopée celtique d’Irlande. — P., 1971.

Markale J. L’épopée celtique en Bretagne. — P., 1971.

Murphy G. The ossianic lore and romantic tales of medieval Ireland. — Dublin, 1961.

Murphy G. Saga and myth in ancient Ireland. — Dublin, 1961.

O’Rahilly T. F. Early Irish history and mythology. — Dublin, 1946.

Thurneysen R. Die irische Helden und Königsage bis zum siebzehnten Jahrhundert. — Halle, 1921.

Travis I. Early Celtic vers-ecraft. Origin — development — diffusion. — Shannon, 1973.

Williams I. The beginnings of Welsh poetry. — Cardiff, 1972.

СКАНДИНАВСКАЯ ЭПИЧЕСКАЯ ПОЭЗИЯ

Hannesson J. S. Bibliography of the Eddas. — Ithaca (N. Y.), 1955.

Hermannsson H. Bibliography of the Eddas. — Ithaca (N. Y.), 1920.

* * *

Гуревич А. Я. Норвежское общество в раннее средневековье. Проблемы социального строя и культуры. М., 1977.

Мелетинский Е. М. «Эдда» и ранние формы эпоса. — М., 1968.

Стеблин-Каменский М. И. Старшая Эдда. — В кн.: Старшая Эдда. М.; Л., 1963. с. 181—213.

Bugge S. Studier over die nordiske gude-och heltesagns oprindelse. — Christiania, 1881—1889.

De Vries J. Altgermanische Religionsgeschichte: In 2 Bd. — Berlin; Leipzig, 1935—1937.

Grønbech V. Vor folkeaet i Oldtiden: In 4 bd. — København, 1909—1912.

Klingenberg H. Edda-Sammlung und Dichtung. — Basel; Stultgart, 1974.

Turville-Petre E. O. G. Myth and religion of the North. — L., 1964.

ИСЛАНДСКИЕ САГИ

Hermannsson H. Bibliography of the Icelandic sagas and miner tales. — Ithaca (N. Y.), 1908.

Hermannsson H. Bibliography of the mythical-heroic sagas. — Ithaca (N. Y.), 1912.

Hermannsson H. Bibliography of the sagas of the kings of Norway and related sagas and tales. — Ithaca (N. Y.), 1910.

Hermannsson H. The sagas of Icelanders: A supplement to Bibliography of the Icelandic sagas and miner tales. — Ithaca (N. Y.), 1935.

Hermannsson H. The Sagas of the kings and the mythical-heroic sagas, two bibliographical supplements. — Ithaca (N. Y.), 1937.

* * *

Гуревич А. Я. История и сага. — М., 1972.

Стеблин-Каменский М. И. Мир саги. — Л., 1971.

Andersson T. M. The Icelandic family saga. — Cambridge (Mass.), 1967.

Andersson T. M. The problem of Icelandic saga origins, a historical survey. — New Haven; London, 1964.

Beyschlag S. Konungasögur. Untersuchungen zur Königssaga bis Snorri. Die älteren Ubersichtswerke samt Ynglingasaga. — Kopenhagen, 1950.

Bredsdorff T. Kaos og kaerlighed: En studie i islaendingesagaers livsbillede. — København, 1971.

Hallberg P. Den isländska sagan. — Stockholm, 1956.

Hallberg P. Snorry Sturluson och Egils saga Skallagrirmssonar. Ett försök till språklig författarbestämning. — Reykjavik, 1962.

Hallberg P. Stilsignalement och författarskap i norrön sagalitteratur. — Goteborg, 1968.

Hannesson S. The sagas of Icelanders. — Ithaca (N. Y.), 1957.

Kinck H. E. Sagaens ånd og skikkelser. — Oslo, 1951.

Liestøl K. The origin of the Icelandic family sagas. — Oslo, 1930.

Pálsson H. Sagnaskemmtun islendinga. — Reykjavik, 1962.

Schlauch M. Romance in Iceland. — Princeton, 1934.

АНГЛОСАКСОНСКАЯ ЭПИЧЕСКАЯ ПОЭЗИЯ

Смирницкая О. А. Поэтическое искусство англосаксов. — В кн.: Древнеанглийская поэзия. М., 1982, с. 171—232.

Brodeur A. G. The art of Beowulf. — Berkeley; Los Angeles, 1959.

Chambers R. W. An introduction to the study of the poem with a discussion of the stories of Offa and Finn. — 3rd ed. — L.; N. Y., 1959.

Goldsmith M. E. The mode and meaning of «Beowulf». — L., 1970.

Haarder A. Beowulf. The appeal of a poem. — København, 1975.

ЭПИЧЕСКАЯ ПОЭЗИЯ КОНТИНЕНТАЛЬНЫХ ГЕРМАНЦЕВ

Bostock J. K. A handbook on old high German literature. — 2nd ed. — Oxford, 1976.

Henne Am Rhyn O. Deutsche Volkssagen. — Leipzig, 1878.

Krogmann W. Das Hildebrandslied in der langobardischen Urfassung hergestellt. — B., 1959.

Leyen F. v. Die Götter und Göttersagen der Germanen. — München,1909.

Petsch R. Spruchdichtung des Volkes. Vor- und Frühformen der Volksdichtung. — Halle (Saale), 1938.

КАРЕЛО-ФИНСКИЙ ЭПОС

Hänninen L. Luettelo. Ennen v. 1927 painetusta Kalevalau Koskevasta kirjallisuudesta: Bibliographie du Kalevala jusqu’en 1926. — Helsinki, 1928.

Кошкина О. «Калевала» — памятник мировой культуры: Указ. лит. / Предисл. А. Г. Хурмеваара. — Петрозаводск, 1974.

* * *

Труды Юбилейной научной сессии, посвященной 100-летию полного издания «Калевалы» / Под ред. В. Г. Базанова. — Петрозаводск, 1950.

Comparetti D. P. A. Il Kalevala. La poesia tradizionale dei Finni: Studio storico-critico sulle origini delle grandi epopee nazionali. — Roma, 1891.

Haavio M. H. Kansanrunojen maailmanselitys. — Porvoo. 1955.

Haavio M. H. Vainämë’inen, eternal age / Transl. from the Finnish by H. Goldthwait-Väänen. — Helsinki, 1952.

Hautala J. Suomalainen kansanrunoudentutkimus. — Helsinki, 1954.

Kaukonen V. Elias Lönnrotin Kalevalan toinen painos. — Helsinki, 1956.

Kaukonen V. Kalevala ja todellisuus; eräitä kielenkäytön ongelmia. — Helsinki, 1948.

Kaukonen V. Vanhan Kalevalan kokoonpano. I, II. — Helsinki, 1939—1945.

617

Krohn K. Kalevalan runojen historia. — Helsinki, 1910.

Krohn K. L. Kalevalankysymyksia. I, II. — Helsinki, 1918.

Krohn J. L. F. Suonion kootut runoelmat ja kertoelmat. — 3 pain. — Helsinki, 1926.

Kuusi M. Sampo-eepos. Typologinen anlyysi. — Helsinki, 1949.

Ruoppila V. Kalevala ja kansankieli. — Helsinki, 1967.

Setälä E. N. Sammon arvoitus. — Helsinki, 1932.

Глава третья
ПОЭЗИЯ СКАЛЬДОВ

Hollander L. M. A bibliography of Skaldic studies. — Copenhagen, 1958.

* * *

Стеблин-Каменский М. И. Скальдическая поэзия. — В кн.: Поэзия скальдов / Под ред. С. В. Петрова, М. И. Стеблина-Каменского. — М., 1979, с. 77—130.

Einarsson B. Skáldasogur. Um uppruna og eðli ástaskáldasagnanna fornu. — Reykjavík, 1961.

Jónsson F. Kritiske studier over en del af de aeldste norske og islandske Skjaldekvad. — København, 1884.

Kreutzer G. Die Dichtungslehre der Skalden. — Meisenheim a. Glan, 1977.

Meissner R. Die Kenningar der Skalden. — Bonn; Leipzig, 1921.

Sahlgren J. Eddica et scaldica: Fornvästnordiska studier: Del 1, 2. — Lund, 1927.

X. ЛИТЕРАТУРЫ ЗАПАДНОЙ ЕВРОПЫ ЗРЕЛОГО СРЕДНЕВЕКОВЬЯ

ОБЩИЕ РАБОТЫ

Faber B. M. Eheschliessung in mittelalterlicher Dichtung vom Ende 12. bis zum Ende des 15. Jahrhunderts. — Bonn, 1974.

Faral E. Les arts poétiques du XIIe et XIIIe siècles; recherches et documents sur la technique litteraire du moyen âge. — P., 1923.

Grundriss der romanischen Literaturen des Mittelalters / Hrsg. von H. B. Jauss, E. Köhler. Bd. I—VI. — Heidelberg, 1962—1978. — Издание продолжается.

Haskins Ch. H. The Renaissance of the twelfth century. —Cambridge (Mass.), 1927.

Köhler E. Trobadorlyric und höfischer Roman. Aufsätze zur französischen und provenzalischen Literatur des Mittelalters. — B., 1962.

Le Goff J. Les intellectuels au Moyen Age. — P., 1957.

Markale J. Le roi Arthur et la société celtique. — P., 1977.

McCulloch F. Mediaeval Latin and French bestiaries. — Chapel Hill, 1962.

Глава первая
ЛАТИНСКАЯ ЛИТЕРАТУРА

МЕСТО ЛАТИНСКОЙ ЛИТЕРАТУРЫ В ЛИТЕРАТУРЕ XI—XIII ВВ.

Памятники средневековой латинской литературы X—XII веков / Отв. ред. М. Е. Грабарь-Пассек, М. Л. Гаспаров. — М., 1972.

Chiri G. La poesia epico-storica latina dell’Italia medioevale. — Modena, 1939.

Dronke P. Poetic individuality in the Middle Ages. New departures in poetry, 1000—1150. — Oxford, 1970.

Fechter W. Lateinische Dichtkunst und deutsches Mittelalter: Forschungen über Ausdrucksmittel, poetische

Technik und Stil mittelhochdeutscher Dichtungen. — B., 1964.

Ghellinck J. de. L’essor de la littérature latine au XIIe siècle. — 2е éd. — Bruxelles, 1964.

Haskins C. H. The rise of the universities. — N. Y., 1940.

Southern R. W. Saint Anselm and his biographer: A study of monastic life and thought. — Cambridge, 1963.

Vinay G. Alto Medioevo latino. Conversazioni e no. — Napoli, 1978.

КЛЕРИКАЛЬНЫЕ ЖАНРЫ

Федотов Г. П. Абеляр. — Пг., 1924.

Gilson E. H. Héloise et Abélard. — 2е éd. — P., 1948.

Steinen W. von d. Notker der Dichter und seine geistliche Welt: In 2 Bd. — Bern, 1948.

СВЕТСКИЕ ЖАНРЫ

Moos P. von. Hildebert von Lavardin, 1056—1133. Humanitas an Schwelle des höfischen Zeitalters. — Stuttgart, 1965.

ПОЭЗИЯ ВАГАНТОВ

Гаспаров М. Л. Поэзия вагантов. — В кн.: Поэзия вагантов. — М., 1975, с. 421—514.

Garcia-Villoslada R. La poesia ritmica de los goliardos medievales. — Madrid, 1975.

Süssmilch H. Die lateinische Vagantenpoesie des XII. und XIII. Jh. als Kulturerscheinung. — Leipzig, 1917.

Waddell H. The wandering scholars. — 7th ed. — L., 1934.

Глава вторая
ГЕРОИЧЕСКИЙ ЭПОС

ОБЩИЕ РАБОТЫ

Bowra C. M. Heroic poetry. — L.; N. Y., 1961.

Chadwick H. M. The heroic age. — Cambridge, 1967.

D’Ovidio F. Versificazione romanza. Poetica e poesia medioevale: In 3 vol. — Napoli, 1932.

The epic in medieval society. Aesthetic and moral values / Ed. by H. Scholler. — Tübingen, 1977.

Menéndez Pidal R. Los godos у la epopeya española. «Chanson de geste» у baladas nórdicas. — Madrid, 1956.

Román J. Eposzok könyve. — 2. javít. és bövít kiadás. — Bp., 1963.

ФРАНЦУЗСКИЙ ГЕРОИЧЕСКИЙ ЭПОС

Gautier L. Bibliographie des chansons de geste. Complement des «Epopées françaises». — P., 1897.

* * *

Ярхо Б. И. Введение. — В кн.: Песнь о Роланде. — М.; Л., 1934, с. 7—98.

Ярхо Б. И. Юный Роланд. — Л., 1926.

Adler A. Epische Spekulanten: Versuch einer synchronen Geschichte des altfranzösischen Epos / Vorw. von H. R. Jauß. — München, 1975.

Battaglia S. Introduzione alla filologia romanza e la Chanson de Roland. — Napoli, 1967.

Bédier J. Les légendes épiques: Recherches sur la formation des chansons de geste: En 4 vol. — P., 1908—1913.

Boissonade P. Du nouveau sur la Chanson de Roland. La genèse historique, le cadre géographique, le milieu, les personnages, la date et l’auteur du poème. — P., 1923.

Chiri G. L’epica latina medioevale e la Chanson de Roland. — Genova, 1936.

Delbouille M. Sur la genèse de la Chanson de Roland: Essai critique. — Bruxelles, 1954.

618

Frappier J. Les Chansons de geste du cycle de Guillaume d’Orange: En 3 vol. — P., 1955—1983.

Gautier L. Los Épopées françaises, etude sur les origines et l’histoire de la littérature nationale: En 4 vol. — P., 1878—1892.

Horrent J. Le pèlerinage de Charlemagne: Essai d’explication littéraire avec des notes de crítique textuelle. — P., 1961.

Le Gentil P. La chanson de Roland. — 2е éd., rev., et mise à jour. — P., 1967.

Lejeune R., Stiennon J. La légende de Roland dans l’art du Moyen Age: En 2 vol. — Bruxelles, 1966.

Mandach A. Naissance et développement de la chanson de geste en Europe: En 4 vol. — Genève; Paris, 1961—1980.

Matarasso P. Recherches historiques et littéraires sur «Raoul de Cambrai». — P., 1962.

Menéndez Pidal R. La chanson de Roland у el neotradicionalismo: (Orígenes de la épica románica). — Madrid, 1959.

Paris G. Histoire poétique de Charlemagne. — P., 1865.

Riquer M. de. Los cantares de gesta franceses (sus problemas, su relación con España). — Madrid, 1952.

Rossi M. Huon de Bordeaux et l’evolution du genre épique au XIII siècle. — P., 1975.

Rychner J. La chanson de geste: Essai sur l’art épique des jongleurs. — Genève; Lille, 1955.

Siciliano I. Les chansons de geste et l’épopée. Mythes. Histoire. Poèmes. — Torino, 1968.

Wathelet-Willem J. Recherches sur la Chanson de Guillaume: Etudes accompagnées d’une édition: En 2 vol. — P., 1975.

НЕМЕЦКИЙ ГЕРОИЧЕСКИЙ ЭПОС

Кирпичников А. И. Кудруна. Национальная поэма немцев. — Харьков, 1874.

Созонович И. Очерк средневековой эпической поэзии и литературная судьба «Песни о Нибелунгах». — Варшава, 1889.

Хойслер А. Германский героический эпос и сказание о Нибелунгах / Пер. с нем. Д. Е. Бертельса. Вступ. ст. и прим. В. М. Жирмунского. — М., 1960.

Bechstein L. Mythe, Sage, Märe und Fabel im Leben und Bewußtsein des deutschen Volkes: In 3 Bd. — Leipzig, 1854—1855.

Heinzle J. Mittelhochdeutsche Dietrichepick: Uhtersuchungen zur Tradierungsweise, Überlieferungskritik und Gattungsgeschichte der späten Heldendichtung. — Zürich; München, 1978.

Heussler A. Nibelungensage und Nibelungenlied. Die Stoffgeschichte des deutschen Heldenepos. — 5. Ausg. — Dortmund, 1955.

Ihlenburg K. H. Das Nibelungenlied: Problem und Gehalt. — B., 1969.

Nagel B. Das Nibelungenlied. Stoff. Form. Ethos. — 2. Aufl. — Frankfurt a. M., 1970.

Panzer F. Das Nibelungenlied: Entstehung und Gestalt. — Stuttgart; Köln, 1955.

Rassmann A. Die deutsche Heldensage und ihre Heimat: In 2 Bd. — Hannover, 1863.

Schneider M. Heldendichtung. Geistlichendichtung. Ritterdichtung. — Heidelberg, 1925.

ИСПАНСКИЙ ГЕРОИЧЕСКИЙ ЭПОС

Смирнов А. А. Испанский героический эпос и сказания о Сиде; «Песнь о Сиде» как литературно-исторический и художествунный памятник. — В кн.: Песнь о Сиде: Староиспанский героический эпос. М.; Л., 1959 с. 165—213.

Acutis С. La leggenda degli infanti di Lara: Due forme epiche nel medioevo occidentale. — Torino, 1978.

Bandera Gómez C. El «Poema de mío Cid»: poesía, historia, mito. — Madrid, 1969.

Chasca E. de. El arte juglaresco en el «Cantar de Mio Cid». — Madrid, 1967.

Garcia-Gómez M. «Mío Cid»: Estudios de ehdocrítica. — Barcelona, 1975.

Marcos Marín F. Poesía narrativa árabe у épica hispánica: Elementos árabes en los orígenes de la épica hispánica. — Madrid, 1971.

Menéndez Pidal R. De primitiva lirica española у antigua épica. — 2-a ed. — Madrid, 1968.

Menéndez Pidal R. En torno al Poema del Cid. — Barcelona; Buenos Aires, 1963.

Menéndez Pidal R. La epopeya castellana a través de la literatura española. — Buenos Aires; México, 1945.

Menéndez Pidal R. La España del Cid: En 2 vol. — Madrid, 1929.

Menéndez Pidal R. Los godos у la epopeya española. — Madrid, 1956.

Menéndez Pidal R. La leyenda de los infantes de Lara. — 3-a ed. — Madrid, 1971.

Menéndez Pidal R. Reliquias de la poesía épica española. — Madrid, 1951.

Milá у Fontanals M. De la poesía heroico-popular castellana / Ed. prep. por M. De Riquer, J. Molas. — Barcelona, 1959.

Глава третья
КУРТУАЗНАЯ ЛИРИКА

ОБЩИЕ РАБОТЫ

Иванов К. А. Трубадуры, труверы и миннезингеры. — СПб., 1901.

Aubry P. Trouvères et troubadours. — 2 éd., rev. et corr. — P., 1910. (Рус. пер.: Обри П. Трубадуры и труверы / Пер. З. Потаповой; Под. ред. М. В. Иванова-Борецкого. — М., 1932).

Battaglia S. La tradizione lirica nel Medioevo (con appunti sul provenzale). — Napoli, 1957.

Burgess G. Sh. Contribution à l’étude du vocabulaire précourtois. — Genève, 1970.

Dronke P. The medieval lyric. — L., 1968.

Jeanroy A. Les origines de la poésie lyrique en France au Moyen Age. — P., 1889.

Kelly D. Medieval imagination: Rhetoric and the poetry of courtly love. — Madison (Wis.); L., 1978.

Lazar M. Amour courtois et «fin’amors» dans la littérature du XII siècle. — P., 1964.

ЛИРИКА ПРОВАНСА

Pillet A., Carstens H. Bibliographie der Troubadours. Halle (Saale), 1933.

* * *

Фридман Р. А. Любовная лирика трубадуров и ее истолкование. — Учен. зап. Рязан. пед. ин-та, 1965, т. 34, с. 87—417.

Belperron P. La «joie d’amour». Contribution a l’étude des troubadours et l’amour courtois. P., 1948.

Camproux Ch. Joy d’amor des troubadours. — Montpellier, 1965.

Frank I. Répertoire métrique de la poésie des troubadours: En 2 vol. — P., 1953—1957.

Hoepffner E. Les troubadours dans leur vie et dans leurs oeuvres. — P., 1955.

Jeanroy A. La poésie lyrique des troubadours: En 2 vol. — Toulouse; Paris, 1934.

Lejeune R. Littérature et société occitane au Moyen âge. — Liège, 1979.

Lindsay J. The troubadours and their world of the twelfth and thirteenth centuries. — L., 1976.

619

Mölk U. Trobar clus-trobar leu: Studien zur Dichtungstheorie der Trobadors. — München, 1968.

Nelli R. L’erotique des troubadours. — Toulouse, 1963.

Payen J. Ch. Le Prince d’Aquitaine: Essai sur Guillaume IX, son oeuvre et son érotique. — P., 1980.

Rieger D. Gattungen und Gattungsbezeichnungen der Trobadorlyrik: Untersuchungen zum altprovenzalischen Sirventes. — Tübingen, 1976.

ТРАДИЦИИ ПРОВАНСАЛЬСКИХ ТРУБАДУРОВ В ИТАЛИИ

Catenazzi F. L’influsso del provenzali sui temi e immagini della poesia siculo-toscana. — Brescia, 1977.

Cesareo G. A. Le origini dolla poesia lirica e la poesia siciliana sotto gli Svevi. — 2-a ed. — Milano, 1924.

Cian V. I contatti letterari italo-provenzali e la prima rivoluzione poetica della letteratura italiana. — Messina, 1900.

De Stefano A. La cultura alla corte di Federico II imperatore. — Bologna, 1950.

Guerrieri Crocetti C. La Magna Guria (la scuola poetica siciliana). — Milano, 1947.

Monteverdi A. La poesia provenzale in Italia. — Roma, 1956.

Pagani W. Repertorio tematico della scuola poetica siciliana. — Bari, 1968.

Ugolini F. A. La poesia provenzale e l’Italia. — Modena, 1939.

ПОЭЗИЯ ФРАНЦУЗСКИХ ТРУВЕРОВ

Bec P. La lyrique française au Moyen âge (XII—XIII siècles): Contribution à une typologie des genres poétiques médiévaux. — P., 1977. Vol. 1.

Dragonetti R. La technique poétique des trouveres dans la chanson courtoise. — Brugge, 1960.

Zink M. Belle, essai sur les chansons de toile. — P., 1977.

Zink M. La pastourelle: poésie et folklore au Moyen âge. — Paris; Montréal, 1972.

НЕМЕЦКАЯ КУРТУАЗНАЯ ЛИРИКА («МИННЕЗАНГ»)

Becker H. Warnlieder: In 2 Bd. — Leipzig, 1953.

Ehnert R. Möglichkeiten politischer Lyrik im Hochmittelalter. Bertran de Born und Walther von der Vogelweide. — Bern, 1976.

Glier I. Artes amandi, Untersuchung zu Geschichte, Überlieferung und Typologie der deutschen Minnereden. — München, 1971.

Kolb H. Der Begriff der Minne und das Entstehen der höfischen Lyrik. — Tübingen, 1958.

Kuhn H. Minnesang. — 2. verm. Aufl. — Tübingen, 1967.

Nagel B. Slauffische Klassik. Deutsche Dichtung um 1200. — Heidelberg, 1977.

Sayce O. The medieval german lyric 1150—1300: The development of its themes and forms in their europaen context. — Oxford, 1982.

Schneider H. Heldendichtung. Geistlichendichtung. Ritterdichtung. — Heidelberg, 1925.

Schultz A. Das höfische Leben zur Zeit der Minnesinger: In 2 Bd. — Leipzig, 1880.

Глава четвертая
РЫЦАРСКИЙ РОМАН

ОБЩИЕ РАБОТЫ

Spence L. A dictionary of medieval romance and romance writers. — L.; N. Y., 1913.

* * *

Грифцов Б. Роман средневековый. — В кн.: Грифцов Б. Теория романа. М., 1927, с. 46—61.

Дашкевич Н. П. Сказание о Святом Граале. — Киев, 1877.

Михайлов А. Д. История легенды о Тристане и Изольде. — В кн.: Легенда о Тристане и Изольде. М., 1976, с. 623—697.

Brown A. Ch. L. The origin of the Grail legend. — Gambridge (Mass.), 1943.

Bruce J. D. The evolution of Arthurian romance from the beginnings down to the year 1300: In 2 vol. — 2nd ed. — Göttingen, 1928.

Dorfman E. The narreme in the medieval romance epic: An introduction to narrative structures. — Toronto, 1969.

Faral E. Recherches sur les sources latines des contes et romans courtois du Moyen Age. — P., 1913.

Frappier J. Amour courtois et Table ronde. — Genève, 1973.

Jung E., Franz M. L. vοn. Die Graalslegende in psychologischer Sicht. — Zürich; Stuttgart, 1960.

Köhler E. Ideal und Wirklichkeit in der höfischen Epik: Studien zum Form der frühen Artus- und Graldichtung. — 2. erg. Aufl. — Tübingen, 1970.

Loomis R. S. The development of Arthurian romance. — N. Y., 1970.

Loomis R. S. Wales and the Arthurian legend. — Cardiff, 1956.

Marx J. Nouvelles recherches sur la littérature arthurienne. — P., 1965.

Moorman Ch. A knight there was. The evolution of the knight in literature. — Lexington, 1967.

Niessen M. H. Märchenmotive und ihre Funktion für den Aufbau des höfischen Romans, dargestellt am «Iwein»

Hartmanns von Aue. — Münster, 1973.

Paton L. A. Studies in the fairy mythology of Arthurian romance. — 2nd ed. — N. Y., 1960.

Les Romans du Graal aux XIIe et XIIIe siècles. Strasbourg, 29 mars — 3 avr. 1954. — P., 1956.

Ryding W. W. Structure in medieval narrative. — The Hague; Paris, 1971.

Sainsbury G. The flourishing of romance and the rise of allegory. — L., 1923.

Schoepperle (Loomis) G. Tristan and Isolt: A study of the sources of the romance: In 2 vol. — Francfort; London, 1913.

Stevens J. Medieval romance. Themes and approaches. — N. Y., 1974.

Vinaver E. The rise of romance. — Oxford, 1971.

Wehrly M. Formen mittelalterlicher Erzählung. Aufsätze. — Zürich etc., 1969.

Weston J. L. From ritual to romance. — L., 1920.

ФРАНЦУЗСКИЙ РЫЦАРСКИЙ РОМАН

Михайлов А. Д. Французский рыцарский роман и вопросы типологии жанра в средневековой литературе. — М., 1976.

Baader H. Die Lais: Zur Geschichte einer Gattung der altfranzösischen Kurzerzählungen. — Frankfurt a. M., 1966.

Baumgartner E. Le «Tristan et prose»: Essai d’interprétation d’un roman médiéval. — Genève, 1975.

Bruel A. Romans français du moyen âge: Essais. — P., 1934.

Cohen G. Un grand romancier d’amour et d’aventure au XIIe siècle. Chrétien de Troyes et son oeuvre. — P., 1931.

Donovan Mortimer J. The Breton lay: a guide to varieties. — L., 1969.

Dragonetti R. La vie de la lettre au Moyen Age (Le Conte du Graal). — 1980.

Fourrier A. Le courant réaliste dans le roman courtois en France au Moyen-âge. — P., 1960. Т. 1. Les débuts (XIIe siècle).

Frappier J. Chrétien de Troyes. — Nouv. éd. rev. — P., 1968.

Frappier J. Chrétien de Troyes et le mythe du Graal: Etude sur Perceval ou le Conte du Graal. — P., 1972.

Gallais P. Perceval et l’initiation: Essais sur le dernier roman de Chrétien de Troyes. — P., 1972.

620

Holmes U. T., Klenke M. A. Chrétien de Troyes and the Grail. — Chapell Hill, 1959.

Le Rider P. Le chevalier dans le Conte du Graal de Chrétien de Troyes. — P., 1978.

Loomis R. S. Arthurian tradition and Chrétien de Troyes. — N., Y., 1949.

Lot-Borodine M. Le roman idyllique au Moyen Age. — P., 1913.

Luttrell C. The creation of the first Arthurian romance. A quest. — L., 1974.

Martin J. H. Love’s fools: Aucassin, Troilus, Calisto and the parody of the courtly lover. — L., 1972.

Ménard Ph. Les lais de Marie de France. — P., 1979.

Ménard Ph. Le rire et le sourire dans le roman courtois en France au Moyen Age (1150—1250). — Genève, 1969.

Talbot E. Essai sur la legende d’Alexandre le Grand dans les romans français du XIIe siècle. — P., 1950.

Vinaver E. Etudes sur le «Tristan» en prose. — P., 1925.

Völker W. Märchenhafte Elemente bei Chrétien de Troyes. — Bonn, 1972.

Wilmotte M. Origines du roman en France, l’évolotion da sentiment romanesque jusqu’en 1240. — P., 1942.

НЕМЕЦКИЙ РЫЦАРСКИЙ РОМАН

Christ W. Rhetorik und Roman: Untersuchungen zu Gottfried Strasburg «Tristan und Isold». — Meisenheim a. Glan, 1977.

Dittmnnn W. Hartmanns Gregorius: Untersuchungen zur Überlieferung zum Aufbau und Gehalt. — B., 1966.

Henne H. Herrschaftsstruktur, historischer Prozess und epische Handlung: Sozialgeschichtliche Untes, zum «Gregorius» und «Armen Heinrich» Hartmanns von Aue. — Frankfurt a. M., 1981.

Mergell B. Ursprung und Entwicklung der Tristansage des Mittelalters. — Mainz a. Rhein, 1952.

Nolting-Hauff J. Die Stellung der Liebeskasuistik im höfischen Roman. — Heidelberg, 1958.

АНГЛИЙСКИЙ РЫЦАРСКИЙ РОМАН

Baker E. A. The history of the English novel. The age of romance, from the beginning to the Renaissance. — L., 1942.

Billings A. H. A guide to the Middle English metrical romances dealing with English and Germanic legends, and with the cycles of Charlemagne and of Arthur. — N. Y., 1967.

Hibbard L. A. Medieval romance in England: A study of the sources and analogues of the non-cyclic metrical romances. — N. Y., 1960.

Kittredge G. L. A study of Gawain and the Green knight. — Gloucester, 1960.

Mehl D. Die mittelenglischen Romanzen des 13. und 14. Jahrhunderts. — Heidelberg, 1967.

Spearing A. C. The Gawain-poet: A critical study. — L., 1970.

Глава пятая
ГОРОДСКАЯ САТИРА И ДИДАКТИКА

ОБЩИЕ РАБОТЫ

Сидорова Н. А. Очерки по истории ранней городской культуры во Франции. (К вопросу о реакционной роли католической церкви в развитии средневековой культуры). — М., 1953.

Alter J. V. Les origines de la satire antibourgeoise en France. Moyen âge — XVIe siècle. — Genève, 1966.

Lehmann P. Die Parodie im Mittelalter. — 2. neubearb. und erg. Aufl. — Stuttgart, 1963.

Lenient C. La satire au moyen âge. — 3е ed. — P., 1883.

Previtera C. La poesia giocosa e l’umorismo. Dalle origini al Rinascimento. — Milano, 1939.

Schrader M. Epische Kurzformen: Theorie und Didaktik. — Königstein, 1980.

Yunck J. A. The lineage of Lady Meed. The development of mediaeval venality satire. — Notre Dame (Ind.), 1963.

ФАБЛИО, ШВАНКИ, САТИРИЧЕСКИЕ СТИХОТВОРЕНИЯ

Bédier J. Les fabliaux: études de littérature populaire et d’histoire littéraire du moyen âge. — P., 1893.

Berger R. Littérature et société arrageoises au XIIIe siècle. — Arras, 1981.

Beyer J. Schwank und Moral: Untersuchungen zum altfranzösischen Fabliau und verwandlen Formen. — Heidelberg, 1969.

Cooke T. D. The Old French and Chaucerian Fabliaux: A Study of Their Comic Climax. — Columbia; London, 1978.

Foulon C. L’oeuvre de Jean Bodel. — P., 1958.

Kiesow R. Die Fabliaux; Zur Genese und Typologie einer Gattung der altfranzösischen Kurzerzählungen. — B., 1976.

Lorcin M. T. Façons de sentir et de penser: les fabliaux français / Préf. de G. Duby. — P., 1979.

Mittehochdeutsche Spruchdichtung/Hrsg. von H. Moser. — Darmstadt, 1972.

Ménord Ph. Les fabliaux: Contes à rire du moyen âge. — P., 1983.

Nykrog P. Les fabliaux: Etude d’histoire littéraire et de stylistique médiévale. — Copenhague, 1957.

Rychner J. Contribution à l’étude des fabliaux: En 2 vol. — Genève, 1960.

Serper A. Rutebeuf poète satirique. — P., 1969.

Ungureanu M. Société et littérature bourgeoises d’Arras aux XIIe et XIIIe siècles / Pref. de L. Febvre. — Arras, 1955.

«ЖИВОТНЫЙ» ЭПОС И ДИДАКТИКО-АЛЛЕГОРИЧЕСКАЯ ПОЭМА

Aspects of the medieval animal epic. Proc. of the Intern. Conf. Louvain, May 15—17, 1972 / Ed. by E. Rombauts. A. Welkenhuysen. — Leuven; The Hague, 1975.

Bossuat R. Le Roman de Renard. — P., 1957.

Cohen G. Le Roman de la Rose. — P., 1973.

Fleming J. The Roman de la Rose: A study in allegory and iconography. — Princeton, 1969.

Foulet L. Le Roman de Renard. — P., 1914.

Flinn J. Le roman de Renard dans la littérature française et dans les littératures étrangères au moyen âge — Toronto, 1963.

Jauss H. R. Untersuchungen zur mittelalterlichen Tierdichtung. — Tübingen, 1959.

Louis R. Le Roman de la Rose: Essai d’interprétation de l’allégorisme érotique. — P., 1974.

Ott K. A. Der Rosenroman. — Darmstadt, 1980.

Sudre L. Les sources du Roman de Renart. — P., 1893.

Suomela-Härmä E. Les structures narratives dans le Roman de Renart. — Helsinki, 1981.

Thuasne L. Le Roman de la Rose. — P.: Malfère, 1929.

ПУТИ РАЗВИТИЯ ГОРОДСКОЙ ЛИТЕРАТУРЫ КОНЦА XIII—XIV В.

Alunno A. Jacopone da Todi. Tratto da’suoi cantici. — Città di Castello, 1922.

Bettarini R. Jacopone e il Laudario urbinate. — Firenze, 1969.

Sapegno N. Frate Jacopone. — Napoli, 1969.

Глава шестая
ДРАМАТУРГИЯ

Stratman C. J. Bibliography of medieval drama. — Berkeley; Los Angeles, 1954.

621

Полевой П. Н. Исторические очерки средневековой драмы. Начальный период. — СПб., 1865.

Axton R. European drama of the early Middle Ages. — L, 1974.

Berlogea J. Teatrul medieval european. — Buc., 1970.

Cerný V. Stredoveká drama / Prel. Laco Novomeský. — Br., 1964.

Edwards T. Ritual and drama. The Medieval theatre. — Guildford; London, 1976.

Sepet M. Origines catholiques du théâtre moderne. Les drames liturgiques et les jeux scolaires. Les mystères. Les origines de la comédie au moyen âge. La Renaissance. — P., 1901.

Tunison J. S. Dramatic traditions of the dark ages. — N. Y., 1970.

Young K. The drama of the medieval church: In 2 vol. — Oxford, 1933.

Wickham G. The medieval theatre. — L., 1977.

* * *

Aubailly J.-Cl. Le théâtre médiéval profane et comique. La naissance d’un art. — P., 1975.

Cohen G. Le théâtre en France au moyen âge. — P., 1948.

De Bartholomaeis V. Origini della poesia drammatica italiana. — Toronto, 1952.

Dufournet J. Adam de la Halle à la recherche de luimême ou le jeu dramatique de la feuillée. — P., 1974.

Faral E. Mimes français du XIIIe siècle. Contribution à l’histoire du théâtre comique au moyen âge. — P., 1910.

Fortini A. La lauda in Assisi e le origini del teatro italiano. — Assisi, 1961.

Lebègue R. Etudes sur le théâtre français. — P., 1977. Vol. 1. Moyen âge. Renaissance. Baroque.

Margeson J. M. R. The origins of English tragedy. — London; Oxford, 1967.

Michael W. F. Das deutsche Drama des Mittelalters. — B.; N. Y., 1971.

Petit de Julleville L. La comédie et les moeurs en France au Moyen âge. — P., 1886.

Petit de Julleville L. Les comédiens en France au Moyen âge. — P., 1885.

Shergold N. D. A history of the Spanish stage from Medieval times untill the end of the 17th century. — London; Oxford, 1967.

Wilken E. Geschichte der geistlichen Spiele in Deutschland. — Göttingen, 1872.